Kniha obsahuje rozhovory se sedmnácti osobnostmi, které se podílely na znovuobnovení Diakonie Českobratrské církve evangelické v roce 1989. Jak napínavá byla ona doba nových začátků? Co všechno bylo v sázce, co se povedlo a co zaniklo?
Kniha nabízí nový přístup k sociologii hudby, který vychází z hudby samotné, a klade si otázku, co se sociologie hudby může naučit od příbuzných disciplín, jako muzikologie, etnomuzikologie a kulturní studia.
Poslední ghetto je srozumitelným, poutavým i bolestným čtením o tom, jak vypadal život vězňů v Terezíně. Každodennost, kterou Hájková čtenáři předkládá, nemá podobu sentimentalizující fotografické momentky.
Kniha líčí příběh státu, který je navzdory očekávání už tak dlouho úspěšný, ale přesto čelí hrozivým – někdo by řekl neporazitelným – nepřátelům a překážkám.
Autorka v 60. letech minulého století byla u zrodu dětských psychiatrických ambulancí, po sovětské okupaci působila jako klinický psycholog v psychiatrické léčebně v Kosmonosích.
Zpěvník obsahuje celkem 164 písně opatřené notovým záznamem a úplnými texty, jejichž značnou část vytvořil či upravil evangelický kazatel PhDr. Luděk Rejchrt.
Kulturně-historický průvodce obsahuje pět vycházkových tras po Praze, jejichž výchozím bodem je vždy stanice metra Můstek. Vycházkové trasy vedou Starým a Novým Městem, Malou Stranou, Pražským hradem, Hradčany ...
Tato bibliofilie obsahuje Wolkerův vlastnoruční opis básně Svatý kopeček a ilustrace Pavla Brázdy a Věry Novákové, jež oba zhotovili po návštěvě Svatého kopečku v roce 1964.
Další vydání oblíbeného zpěvníku. Obsahuje celkem 489 písní s jednohlasým notovým záznamem. Doprovázejí jej celostránkové ilustrace a grafické špičky Zdeňka Šorma.
Autor je široké veřejnosti znám především jako významný biblista, novozákoník, ojedinělý znalec rané křesťanské literatury a pisatel řady vynikajících odborných knih. V této knížce se pokusil o zcela jiný žánr: napsal řadu povídek, ...
Kniha přináší nejprve dva výmluvné životní příběhy z doby rekatolizace v průběhu 18. století a poté několikero vyprávění ze života potomků českých exulantů, našich současníků – reemigrantů, jejichž předkové museli pro své svědomí opustit české země.
Evangelický kalendář 2024 připravil farář Jan Lavický a pojal jej „jako příběh o tom, jak se evangelická církev po sametové revoluci vydala tam, kde v předchozích dekádách nebyla vítaným hostem – do veřejného prostoru“.
Rozhovory i osobité příspěvky spojené s tématem, historií, vývojem i působením Českobratrské církve evangelické (ČCE). Otázky se týkaly víry, pozitivních i negativních pocitů z ČCE, či toho, co by se mělo vrátit, jaká je budoucnost církve atp.
Texty z pera farářů a farářek nechť jsou povzbuzením k tomu, aby byl farář vnímán jako člověk z masa a kostí, tedy vnímán s patřičnou dávkou tolerance i docela lidského zájmu, co ho vlastně těší či trápí.
Tento kalendář je věnován jednotlivým zaslíbením, jak je v Písmu nacházíme. Osnova témat jednotlivých měsíců je velmi volnou kombinací časové osy Starého zákona (praotci, Mojžíš, Jozue, soudci, David) a blahoslavenství.
Rok má 365 dnů. Na každý den vybrat biblický text – to je těžké. Jak vybírat? Jak nechat ožít celé bohatství biblického světa a neztratit se v něm? Dobrou cestou jsou perikopy, osvědčené řady biblických textů.
