Nakladatelství Matice moravská

Kniha předkládá poutavý příběh několika generací rodu Dietrichsteinů, zasazený do víru evropské politiky 16. a 17. století.

Autorka si kladla otázku, kdo ve městě patřil k hlavním aktérům reformačního příběhu, jak spolu vzájemně komunikovali a ve kterých oblastech zdejšího života hrála konfese podstatnou roli.

Kniha sleduje příběh proměny dříve německých předměstí na jihu Brna v téměř výhradní české prostředí během krátkého období první poloviny 20. století.

Kniha přibližuje proměnu úřadu podkomořího na Moravě v předbělohorském období.

Kniha se zabývá fungováním vesnických komunit na Moravě v druhé polovině 18. a první polovině 19. století na vzorku necelých čtyřiceti vesnic, které spadaly mezi tzv. privátní statky olomoucké kapituly.

Kniha představuje první komplexní analýzu politické ideologie a politiky dějin v českých zemích v období nadvlády nacionálněsocialistického Německa v letech 1939–1945.

Vznik první republiky s sebou přinesl obnovený zájem o „zlatý věk“ českých dějin v podobě období české reformace. Ta představovala krátce po roce 1918 fenomén jak pro církve, tak pro celý národ, protože právě na ní byl postaven prvorepublikový étos.

Kniha se věnuje dětem a dospívajícím, kteří vyrůstali na moravském panství Slavkov u Brna ve druhé polovině 18. století.

Kniha se zabývá otázkou vstupu žen do světa politiky v českojazyčném prostředí Moravy. Autorka analyzuje proces jejich zapojování do pěti politických táborů – lidově-pokrokového, katolického, sociálnědemokratického, agrárního a národněsociálního.

Kniha představuje soubor příspěvků, které spojuje tázání po smyslu paměťových institucí v současném veřejném prostoru. První část je návratem ke kořenům moravské historiografie v 19. století, druhá se zaměřuje na archiváře a archivy.

Monografie poskytuje ucelený pohled na profesní život a sociálně-ekonomické poměry kléru v 18. století, a zaplňuje tak citelnou mezeru v poznání dějin společnosti českých zemí v raném novověku.

Druhý svazek publikace Osobnosti moravských dějin je věnován významným postavám, které se zapsaly do dějin Moravy a byly svou činností spjaty s Maticí moravskou.

Kniha je originálním fotografickým svědectvím o dnes málo známém a přehlíženém balkánském bojišti Velké války.

Kniha vznikla u příležitosti šedesátých narozenin historika, slavisty a všestranného balkanisty Václava Štěpánka, docenta Ústavu slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a je dílem jeho přátel a žáků.

V roce 1417 dal Čeněk z Vartenberka, přívrženec Husova učení a jeden z nejvýznamnějších zemských úředníků, unést na svůj hrad Lipnici pražského biskupa Hermanna z Mindelheimu a ten zde musel vysvětit na kněze řadu příslušníků husovské strany.

Kniha je významným příspěvkem k dějinám Moravy v druhé polovině 17. století a přináší v mnohém nový pohled na proměnu kdysi sebevědomého zemského stavovství.

Kniha je již čtvrtým svazkem ze série kolektivních publikací mezinárodního týmu mladých badatelů nazvané Promýšlet Evropu 20. století.

Publikace je v pořadí již třetím knižním výstupem úspěšně se rozvíjející spolupráce mezi Maticí moravskou a Maticí srbskou. Tematicky se zaměřuje na problematiku česko-srbských vazeb z doby první světové války a meziválečných let.

Monografie mapuje baťovské podnikatelské aktivity na území střední, středovýchodní a jihovýchodní Evropy v průběhu druhé světové války.

Kniha se zabývá fungováním obecních samospráv dvou malých měst na jižní Moravě – Bučovic a Slavkova u Brna – ve druhé polovině 19. století.