V této části Sumy (STh II-II, q. 171–178) Tomáš pojednává o charismatech, tedy
mimořádných darech Ducha svatého, které jsou dány některým křesťanům k užitku celé
církve.
Osobnost svatého Dominika a jeho dílo přibližuje publikace vycházející z historických pramenů: z nejstarších stanov řádu, papežských dokumentů, životopisných děl, legend a svědectví zaznamenaných při kanonizačním procesu.
Traktát o prozíravosti (STh II-II, q. 47–56) rozvíjí a konkretizuje základní nauku o kardinálních ctnostech, jak je vyložena v předešlých částech Sumy.
Traktát o činném a kontemplativním životě (STh II-II, q. 179–182) je zařazen téměř na samém konci druhého dílu druhé části Teologické sumy, předchází závěrečnému pojednání o řeholnících (q. 183–189).
Čtvrté vydání klasického díla dominikánské duchovní školy, v níž se protíná teologie s mystikou. Překlad byl revidován podle kritického vydání J. Cavallini
Tomášův traktát o hexaemeronu, tedy o šesti dnech stvoření, jak jsou popsány na začátku Bible, představuje jakési teologické rozvinutí kratšího a spíše filosoficky laděného traktátu o stvoření obecně, který je zařazen v otázkách 44–49.
Traktát o naději (STh II-II, q. 17–22) se nachází na začátku Secunda secundae mezi traktátem o víře a traktátem o lásce. Tomáš v něm nejprve probírá podstatu ctnosti naděje a její vztah k ostatním teologickým ctnostem.
Osmý svazek edice Patristika přináší nejstarší křesťanské pojednání o modlitbě z pera afrického spisovatele Tertuliána. Spis z počátku 3. století nám umožňuje nahlédnout do teologie křesťanské modlitby a získat představu o jejích vnějších projevech.
Publikace vychází z přednášek pronesených v rámci druhého ročníku Letní školy liturgiky v želivském klášteře v roce 2019, jež byla věnována iniciačním svátostem.
Meditace kardinála Journeta o posledních Ježíšových slovech na kříži. Přivádí nás do tajemství vykoupení, centra a základu celého křesťanství. Nejvyšší projev nekonečné lásky k Bohu dává smysl osobní existenci křesťana i křesťanské vizi dějin.
Kniha představuje prameny a vývoj trojiční křesťanské kultury. Nabízí potřebnou průpravu k tomu, aby čtenář tuto kulturu mohl nejen ocenit, ale také do ní vstoupit.
Syntéza dogmatické teologie vznikla zredigováním kursů dogmatické teologie, které dával P. Jean-Hervé Nicolas (1910–2001), jeden z nejvýznamnějších představitelů soudobého tomismu, na teologické fakultě ve Fribourgu.