Jednotlivé kapitoly ukazují, jak pestrá a vynalézavá řešení vedoucí k dosažení environmentální spravedlnosti beletristická díla nabízejí, a autoři tak svými analýzami a interpretacemi vyzdvihují potenciál literatury.
V osadě Koloredov stálo na přelomu 18. a 19. století množství úpravárenských podniků a dalších hospodářských zařízení, v nichž nacházeli své uplatnění místní drobní podnikatelé, kteří se výrazně angažovali v rozvoji protoindustrializace v regionu.
Nechte se vést od Frývaldova k Jeseníku, navštivte rejvízskou Noskárnu, jesenický Pentagon či lipovskou Macurovu zatáčku... Kniha se zabývá zeměpisnými jmény (místními, pomístními, uličními názvy) v pohraničí a jejich vývojem.
Globální interakce se staly nedílnou součástí našeho života. Svět je propojen technologiemi, institucemi, světovým kapitálem, dochází k propojování a míšení kultur a společností. To vyžaduje nové uvažování a zamyšlení se nad otázkami spravedlnosti.
Kniha prof. Miroslava Mikuláška je reflexí více než dvaapůltisícileté platónsko-aristotelské tradice umění interpretace a zaměřuje se na hledání vědního paradigmatu této disciplíny v širším dějinném kontextu.
Kniha se zabývá nejen obecnými vztahy toponym k historii a konkrétnímu místu, ale rovněž hledá odpověď na otázky, jak zeměpisná jména utvářejí prostor a paměť místa a jak se podílejí na formování lokální identity jeho obyvatel.
