V nové knize edice Dny, které tvořily české dějiny autor živě a barvitě líčí událost, která je obecně známá především z Vávrova filmu Jan Hus, totiž zatčení a popravu tří mladíků, kteří se „provinili“ vyrušováním při kázání v kostele.
Autorská publikace zachycuje více než tři desítky pražských lokalit jako nositelů dávno již uzavřených příběhů, které však mají nesporné kouzlo a právo na svoje tajemství.
Již třetí výbor z tvorby výlučného francouzského romantika Charlese Nodiera (1770–1844) zahrnuje prózu Jedna hodina aneb Vidění (1806), povídku Jean François Modrá punčocha (1833) a rozsáhlejší novelu Slečna de Marsan (1832).
Román uznávaného švédského spisovatele Torgny Lindgrena (1938–2017) z roku 1991 klade otázku, kde leží hranice mezi skutečností a fikcí, co je pravda a co je lež, a zdali je falsifikát opravdu jen podvodnou nápodobou skutečnosti...
Vypravěčkou je mladá Estonka, která se koncem 80. let vystěhovala s matkou do Francie. Smrt blízkého člověka ji přiměla zabývat se nejen vlastními vzpomínkami na babičku, která měla daleko do přívětivé stařenky s láskyplnou náručí.
„Jsem mladý a bohatý; a jsem nešťastný, neurotický a sám. Pocházím z jedné z nejlepších rodin na pravém břehu Curyšského jezera a mám rakovinu,“ píše Fritz Zorn místo úvodu.
Silně autobiografický Anděl zapomnění rakousko-slovinské spisovatelky Maji Haderlapové je literárním příspěvkem k tématu osudu korutanských Slovinců. Zprvu příběh zdánlivě splňuje všechny atributy romantické venkovské idyly, záhy však ...
Charles Nodier (1780–1844) byl všestranný spisovatel, který – odkojen německým a anglickým romantismem – pomáhal novému směru razit cestu do Francie. Kniha obsahuje pět próz.
Nové překlady obou populárních próz sledují „tradiční“ podobu autorova ruského textu, ale současně zohledňují některá kritická textologická odhalení v průběhu literárně-historických návratů ve snaze aktualizovat sémantický odkaz 180 let starého orig
Román Štěkání na měsíc z roku 1997 pochází z pera výrazného moldavského spisovatele Aurelia Busuioca (1928–2012), který je dnes v Moldavsku již považovaný za klasika.
Příběhy generace našich dědů mohou být stále poutavé a v mnohém aktuální,
jak dokazuje i vyprávění rumunského Arména Varujana Vosganiana (anebo
také arménského Rumuna) Kniha šepotů.
Další prozaický počin spisovatelky a nakladatelské redaktorky Magdaleny Wagnerové tentokrát míří k autobiografickým motivům. Ilustracemi Zdeňka Netopila se publikace stává opravdovým knižním skvostem.
Hlavním tématem autorova druhého románu Knížka je historie spisovatelovy rodiny a vztahy mezi jeho nejbližšími. Prozaik odhaluje tajemství a osudy tří generací, od druhé světové války přes výjimečný stav až k současnosti.
Kniha o židovské Praze, jejích památkách a především osobnostech, které tudy prošly, je pokusem zobrazit jednu z nejvýznamnějších, ale bohužel již zaniklých kultur, jež v minulosti tvořila nedílnou součást česko-německo-židovského společenství.
Tato kniha dejme tomu „historického bulváru“ přináší stovku příběhů partnerských vztahů známých i méně známých osobností českých dějin, počínaje Oldřichem a Boženou přes Karla IV., Jana Amose Komenského až k Oldřichu Novému či Lídě Baarové.
