Vánoční rodinná historie mladého německo-palestinského spisovatele je v celé své roztříštěnosti a se svými matoucími konstelacemi poněkud výstřední příběh plný metafor, ale přitom nabízí čtenáři inteligentní, nesourodou směsici rodinných historek,...
Karel Havlíček Borovský se z Brixenu vrátil domů 13. května 1855 vlastně jen umřít. Bylo to velmi krátké období pouhých čtrnácti měsíců, kdy už zápasil se stále se zhoršující nemocí. Toto období bylo však také spojeno se vznikem mučednické legendy.
Román francouzského spisovatele a novináře P. J. Heliase z roku 1982 se odehrává v Bretani v době, kdy se ještě svítilo petrolejovými lampami a rybářské čluny nebyly poháněny motorem.
Nodierův román Janez Žbogar, poprvé vydaný roku 1818 z politických důvodů anonymně, sehrál nezaměnitelnou úlohu v procesu utvářejícího se francouzského romantismu 20. a 30. let 19. století.
Rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867 je všeobecně známým historickým faktem. Mnohem méně už je známo, že o pouhé čtyři roky později se připravovalo rakousko-české vyrovnání.
Monumentální románová freska, pevně zakotvená na polském venkově, je literární vzpomínkou na dramatické dětství v dramatické době. Autor očima dorůstajícího chlapce vykresluje život na polském venkově za války.
Román švýcarského spisovatele a psychiatra Waltera Vogta (1927–1988) je sžíravou sondou do absurdních zákrut moderní evropské společnosti, která musí vytvářet umělé modelové situace, aby mohla na základě takto získaných zkušeností vůbec obstát.
Rozsáhlý román mapuje osudy čtyř protagonistů – psychiatra, novinářky, autisty a jeho sestry – a jejich citová traumata, která ač na první pohled velmi odlišná, ve své podstatě jsou identická: znemožňují svým nositelům plnohodnotný život.
Román z roku 2013 je hlubokou sondou do života jedné rozvětvené židovské rodiny, jež se z Evropy přestěhovala do New Yorku. Osudy jednotlivých členů jak ve staré vlasti, tak posléze v Bronxu a Brooklynu.
Autorská publikace zachycuje více než tři desítky pražských lokalit jako nositelů dávno již uzavřených příběhů, které však mají nesporné kouzlo a právo na svoje tajemství.
Román uznávaného švédského spisovatele Torgny Lindgrena (1938–2017) z roku 1991 klade otázku, kde leží hranice mezi skutečností a fikcí, co je pravda a co je lež, a zdali je falsifikát opravdu jen podvodnou nápodobou skutečnosti...
„Jsem mladý a bohatý; a jsem nešťastný, neurotický a sám. Pocházím z jedné z nejlepších rodin na pravém břehu Curyšského jezera a mám rakovinu,“ píše Fritz Zorn místo úvodu.
Příběhy generace našich dědů mohou být stále poutavé a v mnohém aktuální,
jak dokazuje i vyprávění rumunského Arména Varujana Vosganiana (anebo
také arménského Rumuna) Kniha šepotů.
Kniha o židovské Praze, jejích památkách a především osobnostech, které tudy prošly, je pokusem zobrazit jednu z nejvýznamnějších, ale bohužel již zaniklých kultur, jež v minulosti tvořila nedílnou součást česko-německo-židovského společenství.
Tato kniha dejme tomu „historického bulváru“ přináší stovku příběhů partnerských vztahů známých i méně známých osobností českých dějin, počínaje Oldřichem a Boženou přes Karla IV., Jana Amose Komenského až k Oldřichu Novému či Lídě Baarové.
Tajemný konzultant Smith o sobě tvrdí, že svým klientům pomůže profesionálně řešit jejich problémy – a to nikoli ty běžné, jako jsou kapající vodovodní kohoutky či nedostatek financí, ale problémy zásadní, týkající se lidského bytí.