Nakladatelství EVA

Kniha obsahuje 18 příběhů z dob totality a následného posttotalitního období. Jsou to příběhy, které byly většinou prožity, takže lze tuto knihu označit za memoáry, za soubor příběhů, které vytvořil sám život.

Nová kniha dr. Zory Dvořákové „Děsivý červenec 1950“ podrobně rozebírá 35 procesů, o kterých veřejnost téměř nic neví, které proběhly v létě 1950 a které následovaly bezprostředně po procesu s Miladou Horákovou.

Mladá, nadaná studentka se neúspěšně pokouší o přijetí na malířskou akademii. Kvůli kádrovým posudkům to však nedosáhne, protože její otec- bývalý ministerský úředník je neustále vyslýchán a pracuje jako dělník.

Příjemnou připomínkou listopadu 1989 je brožurka Balkón – Fenomén listopadu 1989.

JUDr. Milada Horáková se stala obětí justiční vraždy jako členka demokratické opozice proti režimu komunistické strany. Její dopisy byly napsány ve třech závěrečných dnech jejího života ve dnech 24. až 27. června 1950.

Tato kniha je výsledkem pátrání po stopách ztracených, zašantročených či dokonce zničených uren, v nichž byl popel popravených politických vězňů.

Ve své přehledné práci věnované dějinám tzv. první republiky se Věra Olivová věnuje zejména českým politickým dějinám.

Kniha zachycuje beletrizující formou mnohé absurdity, jimiž byl za totality poznamenán běžný život.

Autobiografický příběh politického vězně.

Kniha oživuje zářijové události (3. 9. 1948 + Edvard Beneš) před padesáti lety, dokumentuje jejich průběh i význam.