Zřejmě nejznámější román Gustava Meyrinka prosycený kouzlem staré Prahy a přitažlivou mystikou pražského židovského ghetta. Zde ovšem nenajdete onu klasickou pověst o hliněném muži, jehož čarovnou formulí oživoval rabi Löw.
Je po svatbě. Pepina Kondelíková, nyní mladá paní Vejvarová má dost práce se svou novou domácností a blíží se Vánoce. Mistr Kondelík by si rád užil vysněného klidu, ale sleduje, že jeho drahou Betynku něco trápí.
Krátké kouzelné historky o kostlivcích, bezhlavých mniších, ohnivých mužích, domovních strašidlech, tajemných kočárech, zazděných mečích a důvěrně známé i takřka neznámé pražské legendy jsou výsledkem třicetileté trpělivé sběratelské práce
Kniha volně navazuje na předchozí povídkový soubor Doma. Opět jsme v několika povídkách uvedeni do běžného života židovských obyvatel venkova a maloměsta v polovině 19. století.
Všechno je jinak, neboť pomsta se nezastaví před ničím, těmito slovy lze charakterizovat detektivní horor o pátrání po vrahovi dětí, který je zároveň psychologickým románem o vztahu dospívajícího syna k despotickému otci.
Paní Katynka z Vaječného trhu je milou lidovou postavou pražské trhovkyně první poloviny 19. století, která svůj „kšeft“ ovládá naprosto mistrně. Je to typ impozantní tvrdošíjné poctivé ženy s velkým a dobrým srdcem.
Tragický příběh nepraktického pana Hrdličky a jeho rodiny, která se nedokáže přizpůsobit změně jejich poměrů, což neodvratně vede kroky nebohého Hrdličky k bezcharakternímu lichváři Jestřábovi.
Pan Václav Kondelík je vážený měšťan, uznávaný malířský mistr s prosperující firmou, náramný labužník a znalec piva, což je ostatně už na první pohled zřejmé, vtipálek i škarohlíd, a tak trochu samoliba.
Humorné vyprávění o trampotách starého dobráckého, ale poněkud nedůvtipného, Žida Modcheho a jeho hádavé, úzkostlivě čistotné, panovačné, lakomé, ale přesto všechno dobré, ženy Rézi.
Temný až hororový příběh chudé vdovy Natálie Mooshabrové se odehrává ve fantastickém světě ovládaném diktátorem, ve světě, který spojuje technický pokrok s téměř středověkou realitou života.
Experimentální povídky a básně v próze Lva Blatného, jednoho z našich význačných expresionistů, nastavují ironické, satirické a mnohdy groteskní zrcadlo konvencím předválečné společnosti.
Kdo je onou tajemnou ženou, do níž se v nočním lese zamiloval šlechtic Manrique? Není život lež a láska jen paprskem luny? Proč není radno se o dušičkové noci přibližovat k Vrchu duší a jak s tím souvisejí templáři?
Výběr Dykových povídek, jež spojuje téma smrti a lásky, zahajuje smrt z nedostatku lásky v titulní povídce „Smrt panenky“ a uzavírá smrt z přílišné lásky, jíž není možné naplnit („Povídka o sentimentálním krokodýlovi“).
Kniha, která je dodnes považována za „rybářskou bibli“, je plná vzpomínek z Mahenových rybářských výletů, postřehů ze života ryb a rybářů, ale i dojmů z nádherné české a slovenské přírody.
Pobavte se příhodami mrzoutského úředníčka z přelomu 19. a 20. století, jež s laskavým humorem a nadsázkou zachytil jeden z českých mistrů drobných črt, Ignát Herrmann, a které do současného jazyka citlivě adaptoval Karel Marek.