Nakladatelství Národní filmový archiv

Ve vůbec první monografii věnované českému filmu pro děti mapuje Lukáš Skupa vývoj a specifika žánru, který v rámci zestátněné kinematografie patřil k nejvýznamějším a v určitých ohledech i nejúspěšnějším.

Rozsáhlá publikace kolektivu autorů NFA je první ucelenou vědeckou monografií věnovanou filmům (a jejich digitalizaci) českého režiséra a kameramana, průkopníka české kinematografie Jana Kříženeckého.

První odborná kniha věnovaná dějinám Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary před rokem 1989. Významnou kulturní socialistickou instituci zkoumá s důrazem na transnacionální perspektivu.

Sbírka filmových libret z doby před první světovou válkou.

Výpravná monografie se věnuje osobě Oldřicha Nového mezi kulturními průmysly a politickými režimy.

Kniha, poprvé publikovaná v USA v roce 2015, si pokládá zásadní otázku: Jak se mohly formální experimenty (které navíc zpravidla kritizovaly samotné vojsko či stát) objevit v instituci tak rigidní, jako je armáda.

Ušlechtilý, dobrý, krásný – takové nároky kladla katolická církev na film a pro úspěch takového filmu se zavázala pracovat. Stejnojmenná kniha Petra Hasana se zabývá debatou, která se o kinematografii vedla v českém katolickém prostředí.

Jedinečný životní příběh divadelního umělce, který se jako první z českých herců ve dvacátých let uchytil a uspěl v Hollywoodu.

Kniha, věnovaná působení Laterny magiky zejména v období let 1958–1992, nepředkládá kompletní dějiny jednoho divadla, ale ukazuje ji jako komplexní fenomén poznamenaný mnoha dobovými, kulturními proměnami.

Není žádné tajemství, že filmová tvorba přitahovala Václava Havla od raného mládí. Ostatně vyrůstal v rodině, která filmem dlouho žila – jeho strýce Miloše je bez nadsázky možné považovat za zakladatele moderní české kinematografie.

Ludvík Šváb (1924–1997), civilním povoláním psychiatr, od padesátých let minulého století stálý člen pražské Surrealistické skupiny, se ve svém volném čase věnoval mnoha uměleckým odvětvím...

Český Filmový archiv, dnešní Národní filmový archiv, patří mezi nejstarší paměťové instituce svého druhu a rozsahem sbírek se řadí k největším na světě.

Kniha Spatřit a napsat. Filmové kritiky, statě a rozhovory představuje výbor z textů významné české filmové publicistky, historičky a pedagožky Galiny Kopaněvy. Svazek prezentuje publikační činnost autorky v celé její šíři.

Režisérka a animátorka Hermína Týrlová (1900–1993) patří mezi nejvýznamnější osobnosti české animace 2. poloviny 20. století. Souznění s dětskou fantazií a schopnost přiblížit se světu nejmenších diváků.

Jaké jsou osudy studentů, kteří absolvovali obory scenáristika a dramaturgie a režie na pražské FAMU v prvních letech normalizace?

Společný svazek Knihovny Václava Havla a Národního filmového archivu vůbec poprvé mapuje snad nejméně známou tvář jedné z klíčových postav české filmové „nové vlny“ 60. let minulého století: Představuje Pavla Juráčka jako publicistu.

Na Barrandově se dnes natáčí víc zahraniční než domácí filmy, ale do roku 1990 tamní studio platilo za symbol a pomyslné centrum české kinematografie. Kniha je prvním pokusem o historii tohoto centra.

Třetí číslo Iluminace ročníku 2016 není vázáno žádným sjednocujícím tématem a zahrnuje tak studie a články aktuálního výzkumu z oblasti filmu a audiovizuálního průmyslu.

Kniha je jeden z výstupů stejnojmenného projektu, jehož cílem bylo porozumět podobám, kterých nabývala filmová kultura v socio-kulturním prostředí Brna coby druhého největšího města meziválečného Československa i Protektorátu Čechy a Morava.

Tato publikace je kritickým zpracováním zcela neznámé pozůstalosti jednoho z předních českých kameramanu°, Jaroslava Kučery, spolupracovníka Věry Chytilové, Vojtěcha Jasného, Karla Kachyni, Zdeňka Podskalského, Oldřicha Lipského či Petra Weigla.