katalog přiblíží práci Zdenky Rusové ze všech tří období, která ji utvářela.
Z let 1963 – 1966, kdy pracovala v Praze, studovala ve Stuttgartu 1967 – 1969 a žila v Norsku 1970-2000.
Hlavními tématy česko-anglické publikace jsou sledovací útvary Statní bezpečnosti a fotografie historických osobnosti, významných událostí a míst, které v období komunistického režimu pořídili jejich pracovnici.
Tvorba Zbyňka Sekala (1923–1998) se v mnohém vymyká nejen českému, ale i světovému sochařství. Vyrůstá ze středoevropské modernistické tradice a svými východisky se dotýká principů, které jsou příznačné východní vizuální kultuře, především japonské.
Katalog k výstavě Hany Purkrábkové v Museu Kampa představující její osobitou
tvorbu, v níž se propojuje naivizující realismus zobrazení se smyslem pro ironii a
absurditu banálních situací.
Katalog k výstavě Kateřiny Černé, Sny zaznamenané. Umělkyně, která v průběhu výstavy oslaví 86. narozeniny, na výtvarnou scénu vstoupila na začátku 60. let. Výstava v Museu Kampa se zaměřuje především právě na autorčinu ranou tvorbu.
Katalog vyšel ke stejnojmenné výstavě Dům a socha jednaosmdesátileté sochařky Barbory Blahutové, jejíž tvorba není v Česku příliš známá, neboť od 70. let žila v Německu a Itálii.
Tato publikace byla vydána jako katalog k výstavě Králové majáles. Studenstké slavnosti v československu 1945-1990. Jejím hlavním tématem je majálesová tradice a její proměny se zaměřením na období po druhé světové válce.
Katalog výstavy Rudé století. Století dějin Komunistické strany Československa byla od 14. května do 1. srpna 2021 umístěna v parku Kampa. Představila milníky a přelomové okamžiky z historie strany, která ovlivnila život několika generací občanů.
Obsáhlá monografie Jana Wojnara vyšla u příležitosti jeho výstavy v Museu Kampa (2020) a v Galerii výtvarného umění v Ostravě (2022). Výstava a doprovodná monografie poprvé komplexně představily celoživotní dílo Jana Wojnara.
Publikace přináší průřez tvorbou jednoho z nejvýznamějších současných sochařů.
Česko-francouzský sochař Vladimír Škoda používá při práci s kovem různé postupy a technologie, zkoumá možnosti interaktivity, magnetismu a polarity.
Emil Filla se rozhodným způsobem zasadil o přijetí tří vůdčích směrů moderního umění v českém prostředí – expresionismu, kubismu a surrealismu. Zatímco jeho vztah k prvým dvěma byl již mnohokráte zhodnocen, poměr k surrealismu zůstává dosud otevřený.
Důsledná konceptuální čistota je jedním z klíčových idiomů díla česko-holandského umělce Tomase Rajlicha,
jedné z podstatných osobností evropské avantgardy konce šedesátých a sedmdesátých let.
Tato publikace vznikla jako doprovodný katalog k výstavě Zdeněk Sýkora, Karel Malich: Dialog, která se podle časopisu Dolce Vita zařadila k nejlepším výstavám roku 2009.
Součástí sbírky Jana a Medy Mládkových je velmi kvalitní soubor prací na papíru, který obsahuje přes osm set děl a rozděluje se podle několika hledisek. Jsou v něm zastoupeny výtvarné proudy rozvíjené od konce padesátych s důrazem na šedesátá až osmdesátá
