Nakladatelství Togga

Publikace pojednává o vzniku a vývoji Komunistické strany Československa v období první republiky se zaměřením na české země.

„Zlomek dnů“ je básnická prvotina malíře a sochaře Zdenka Hůly, je to kniha padesáti dvou obrazů-haiku, které vznikly během roku 2018 jako soubor maleb na papíře organicky propojených s textem v jeden výtvarný celek, v netradiční kaligrafii.

Druhá kniha Humova slavného filosofického díla Pojednání o lidské přirozenosti, která poprvé vyšla společně s knihou první v roce 1739, předkládá čtenáři Humovu originální teorii vášní a vůle.

Karel Pexidr, autor četných filosofických publikací, se v této krátké brožuře zaměřuje jednak na vysvětlení svého osobního přístupu k filosofii (s doplněním několika životopisných informací), jednak na heslovité shrnutí outputů své filosofické práce.

Obrazová publikace Trilogie, jejímž autorem je básník, překladatel a fotograf Tomáš Jacko.

Tato kniha je pozoruhodným pokusem o velmi neortodoxní učebnici základů lékařské etiky.

Předkládaná monografie se věnuje otázce složení Evropského parlamentu z hlediska zastoupení jednotlivých členských zemí Evropské unie.

Trojice vzájemně provázaných esejů inspirována dílem německého historika umění Abyho M. Warburga podává svědectví o podivuhodných osudech legendárních aviatiků a o živé provázanosti současnosti s tradicí.

Kniha představuje téma svobody vůle v analytické filozofii z pozic jednoho konkrétního výkladu, totiž tzv. kauzality činitele.

Autor představuje Goetha v předivu myšlenkových linií nejen osvícenské epochy a jako osobnost, která může být plnohodnotným partnerem i alternativou filosofických konceptů 18. a 19. století.

V předloženém svazku nabízíme překlad vybraných pasáží vrcholného díla Isaaca Newtona (1643–1727) Matematické principy přírodní filozofie (1687).

Kniha Rozhovory o mnohosti světů (1686) francouzského filozofa Bernarda de Fontenella (1657–1757) je považována za jedno z prvních děl orientovaných na popularizaci vědy.

V knize Prubíř (1623) vede Galileo Galilei (1564–1642) rozhořčenou polemiku s jezuitským astronomem Oraziem Grassim, jehož dílo Váha filozofická a astronomická zde komentuje a vyvrací.

Kniha Johanna Keplera (1571–1630) Nová astronomie (1609) znamenala zásadní přelom v dějinách tohoto oboru.

Naši předkové si již před mnoha staletími dokázali spočítat, kdy znovu dojde k zatmění Slunce či Měsíce. V 17. století se řada vědců začalia ptát, zda bychom nemohli spočítat i věci, jejichž povaha se na první pohled jakémukoliv výpočtu vzpírá.

Předkládaná kolektivní monografie seznamuje čtenáře se specifickým výsekem z německého filosofického promýšlení otázek spjatých s bohy, božstvím a jejich vztahem k člověku.

Deníky organizovaného veselí a svobodného putování jsou souborem sedmi cestovních deníků.

Dominantním tématem této knihy je hledání vztahu umění a poznání, které je zastřešeno problematikou konceptu estetické zkušenosti.

Autorský kolektiv předkládá monografii k jednomu z nejznámějších Heideggerových pojednání Původ uměleckého díla.

Kolektivní monografie Média v meziválečné publicistice se zaměřuje na reflexi povahy publicistické produkce v meziválečném období, kdy dochází k prolínání rolí literáta/spisovatele a žurnalisty.