Ve svých povídkách jsem se snažil přiblížit zážitky méně nápadných lidiček. Proto je věnuji všem posedlým romantikou a dobrodružstvím, kteří sice nedosáhli vrcholných výkonů, ale přesto byli šťastni.
Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum průběžně přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného a výtvarného díla.
Intimní básnická sbírka Jiřího Havlíka doprovázená působivými autorskými ilustracemi, fotografiemi a kolážemi. Kniha představuje křehkou atmosféru lidského nitra, paměti a plynutí času, umocněnou minimalistickými verši se silnou obrazností.
Nepustili jsme se do této tematiky o odpouštění proto, abychom kázali, ani proto, abychom předložili návod proti současnému chaosu v nás a okolo nás. Jde nám o pestrou paletu pohledů na jedno a totéž: Jak přežít dobu přesycenou konflikty.
Příběhy, náznaky příběhů, fragmenty. Drtivé, aktuální, palčivě reálné. Neotřelé básně, které si ve svých tématech, výrazivu a dusivém sarkasmu neberou servítky, nedají nic zadarmo, nedovolí vydechnout.
Requiem představuje konstantní součást duchovní hudby. Zásluhou jeho uplatnění je vnímáno spíše jako netradiční typ mše, která ovšem ke konci 20. století a v prvních desetiletích 21. století prochází velkou proměnou.
Autobiografická próza je složena z drobných epizod, rodinných příběhů i osobních vzpomínek, z nichž vytváří obraz o životě v nesvobodné době. Svědectví dospívání, víry, vzdoru, přizpůsobení, paměti a všeho, co si z minulosti neseme dál, ...
18. prosince 1728 vyšel Druhý díl Bajky o včelách. Na rozdíl od Prvního dílu nešlo o kompilací rozličných textů různých žánrů, jejichž sepsání by trvalo čtrnáct let.
Kniha je určena zájemcům o literární dílo básníka (a lékaře-imunologa);který je možná v zahraničí znám, čten a ctěn více než doma v Čechách.Dobře poslouží zejména odborné veřejnosti a studentům bohemistickýchoborů.
Hlavní postava Emil Gorecki se snaží najít smysl života, a jako odpojená myšlenková podstata pak pokračuje v alternativním i virtuálním prostoru onoho světa. Román se dotýká témat, jako je víra, izolace a kritika moderní společnosti.
Středem dění je osaměle stojící tvrz, částečně chráněná hlubokými lesy, skalami a rozlehlým močálem, opředeným křivolakými pověstmi. Dědic tvrze svévolně odhazuje krunýř vojenského šatu a vrací se domů. Nachází tvrz v troskách....
Kniha, kterou držíte, je jako obraz, jehož rámem je sarkasmus prostupující celým dílem. V malbě najdete neperspektivní linku z dějin lidstva. Jako by se neustále táhla na vzdáleném horizontu a nebylo možné se k ní přiblížit, natož ji překročit.
Bohuslav Ondráček (1932–1998) byl významným skladatelem české populární hudby před rokem 1989. Vynikal nejen jako tvůrce, ale také jako aranžér, organizátor („manažer se tehdy nesmělo říkat“) a první český hudební producent i nadaný „talent scout“.
Kniha zkoumá, co zůstává živé a inspirativní jak v Masarykově koncepci, tak v polemikách Masarykových interpretů a kritiků, nebo v současném liberálním, republikánském, deliberativním i reprezentativním diskurzu.
