Autorovo juvenilní dílo vychází po šedesáti letech od svého vzniku. Sled sarkastických, až absurdních příběhů ze školních lavic jisté osmiletky na konci 50. let minulého století.
Přelom 20. a 21. století znamenal pro Olomouc i přelom v literatuře o historii města. Knihy Vzpomínky na starou Olomouc a na ni volně navazující Paměť olomouckých předměstí dokázaly, že o minulosti lze psát hluboce zasvěceně a přitom srozumitelně .
Zdaleka ne všechny velkolepé plány rozmachu města po zrušení pevnosti se uskutečnily. Některá témata: Jak vznikla Úřední čtvrť – Než se Nové Lazce staly Letnou – Olomouc znovu opevněná – Kde všude tekla Morava – Pivovary, sladovny...
První knižní vydání dvou historických dokumentů. Autoři programů Co chtějí socialisté (1934) a Za svobodu do nové Československé republiky (1941) argumentují, že demokracie a socialismus se navzájem doplňují.
Knihou z roku 1938 se demokratičtí sudetští Němci jednoznačně hlásí k Československé republice a zejména k jejímu prvnímu prezidentovi. Josef Hofbauer, přesvědčený sociální demokrat, v díle popisuje Masarykův život a jeho působení.
Druhá sbírka básní (po knize Deset na patnáct, z roku 2014) absolventa Zahradnické fakulty v Lednici. Autor (nar. 1955) před rokem 1989 vystřídal několik zaměstnání, pracoval jako čerpač.
Kniha vzpomínek aktivního účastníka demokratizačního pokusu před padesáti lety. V Knihovně Listů je rozšířená o aktuální autorův úvod, krátké portréty hlavních aktérů a fotografie.
Sbírka básní je autorovou knižní prvotinou. T. Tichý (1960), profesí lékař, dosud publikoval v časopisech Host, Souvislosti, Literární.cz a v antologii Nejlepší české básně 2015.
Kniha obsahuje články publikované časopisecky, rozhlasová vystoupení a texty z pozůstalosti z období 2009–2015. Je mozaikou příběhů a zamyšlení, z níž vyvstává obraz autorky (1932–2015) i doby, v níž je tvořila.
Život současných židovských společenství ve fotografiích se slovním doprovodem judaisty Daniela Soukupa a s předmluvou Leo Pavláta a doslovem Karola Sidona.
Soubor fejetonů otištěných v Listech v letech 2005–2015. Původní texty ovšem autor doplňuje a rozvíjí Memorandech, v jakýchsi vysvětlivkách budoucím generacím, jež rozsahem někdy přesahují původní text.
Autor pohlíží do historie města tentokrát skrze pomníky a pamětní desky v ulicích upomínající na významné osobnosti i dějinné události, ale rovněž o náhrobky na všech zdejších hřbitovech.
První biografie české spisovatelky Jany Krejcarové-Černé, dcery novinářky MIleny Jesenské a architekta Jaromíra Krejcara. Autorka čerpala z archivů, dopisů, osobních rozhovorů, ale i z policejních spisů nebo dokumentů z psychiatrických léčeben.
František Novotný (1886–1961) se rozhodl předat svým dětem zprávu o době, v níž žil. Psal pro budoucnost, a tak věděl, že co se zdává být atraktivní v přítomnosti, časem na hodnotě obvykle ztrácí.
Nová kniha Milana Ticháka se od jeho předchozích úspěšných publikací poněkud odlišuje. Nepojednává o městě a jeho často zapomenutých historických osudech tematicky, nýbrž místopisně.
Český výbor z básnické tvorby Krzysztofa Lisowského (1954), krakovského básníka, esejisty, redaktora, fejetonisty. Od svého debutu vydal na třicet knih, toto je jeho první česká knižní publikace, obsahující také četné “české” motivy.
Fyzik, věnující se teorii relativity, kosmologii a matematické fyzice, profesor Masarykovy univerzity v Brně, je také vynikající prozaik, básník a překladatel. Nyní vydává vybrané povídky a básnické prózy z let 1963–1972, známé dříve ze samizdatu.
Autorem sbírky poezie je absolvent Zahradnické fakulty v Lednici. Před rokem 1989 vystřídal několik zaměstnání, pracoval jako čerpač. Po Listopadu byl zahradníkem města Olomouce, nyní pěstuje stromy a keře pro zahrady parky a krajinu.
Dopisy dvou osobností českého posrpnového exilu jsou především kronikou exilového časopisu Listy, současně podávají obraz vzajemných vztahů mezi Čechoslováky v zahraničí i domácím disentem a jejich společného úsilí o návrat svobody.
