O vědeckých poznatcích slýcháme každý den, ale co věda je, jakými metodami postupuje při poznávání světa a proč je v tom úspěšná, nevíme dost. Bylo by přitom užitečné, aby toto pochopení bylo základem obecných znalostí každého, kdo se o svět zajímá.
Cena za osvobození Náchoda byla vysoká. 9. května 1945 zde padlo patrně nejvíc sovětských vojáků na jednom místě v ten den v celých Čechách. Tyto události vedly náchodského rodáka Josefa Škvoreckého k napsání románu Zbabělci.
Josef Seliger (1870–1920) byl jednou z nevýznačnějších politických osobností v dějinách českých zemí. Narodil se poblíž Liberce a již záhy se spojil s dělnickým hnutím. České Němce vedl do boje o rovné hlasovací právo a o sociální práva.
Přelom 20. a 21. století znamenal pro Olomouc i přelom v literatuře o historii města. Knihy Vzpomínky na starou Olomouc a na ni volně navazující Paměť olomouckých předměstí dokázaly, že o minulosti lze psát hluboce zasvěceně a přitom srozumitelně .
Po sbírce poezie Deště a Grafy (Olomouc 2017) přichází autor s další knížkou básní. T. Tichý (1960), profesí lékař, publikuje také v řadě literárních časopisů.
Vzpomínkové texty, dopisy a dokumenty o významné podnikatelské rodině, jež z malé dílny v malé hanácké obci Lutín vybudovala světoznámou továrnu na čerpací techniku.
Nová kniha Milana Ticháka se od jeho předchozích úspěšných publikací poněkud odlišuje. Nepojednává o městě a jeho často zapomenutých historických osudech tematicky, nýbrž místopisně.
Sborník, jehož cílem je kritická reflexe posledních tří desetiletí české společnosti z hlediska demokracie, sociální nerovnosti, vztahu k minulosti a k Západu, ekologické udržitelnosti nebo digitalizace.
Autorovo juvenilní dílo vychází po šedesáti letech od svého vzniku. Sled sarkastických, až absurdních příběhů ze školních lavic jisté osmiletky na konci 50. let minulého století.
První knižní vydání dvou historických dokumentů. Autoři programů Co chtějí socialisté (1934) a Za svobodu do nové Československé republiky (1941) argumentují, že demokracie a socialismus se navzájem doplňují.
Knihou z roku 1938 se demokratičtí sudetští Němci jednoznačně hlásí k Československé republice a zejména k jejímu prvnímu prezidentovi. Josef Hofbauer, přesvědčený sociální demokrat, v díle popisuje Masarykův život a jeho působení.
Druhá sbírka básní (po knize Deset na patnáct, z roku 2014) absolventa Zahradnické fakulty v Lednici. Autor (nar. 1955) před rokem 1989 vystřídal několik zaměstnání, pracoval jako čerpač.
Kniha vzpomínek aktivního účastníka demokratizačního pokusu před padesáti lety. V Knihovně Listů je rozšířená o aktuální autorův úvod, krátké portréty hlavních aktérů a fotografie.
Sbírka básní je autorovou knižní prvotinou. T. Tichý (1960), profesí lékař, dosud publikoval v časopisech Host, Souvislosti, Literární.cz a v antologii Nejlepší české básně 2015.
Kniha obsahuje články publikované časopisecky, rozhlasová vystoupení a texty z pozůstalosti z období 2009–2015. Je mozaikou příběhů a zamyšlení, z níž vyvstává obraz autorky (1932–2015) i doby, v níž je tvořila.
Život současných židovských společenství ve fotografiích se slovním doprovodem judaisty Daniela Soukupa a s předmluvou Leo Pavláta a doslovem Karola Sidona.
Autor pohlíží do historie města tentokrát skrze pomníky a pamětní desky v ulicích upomínající na významné osobnosti i dějinné události, ale rovněž o náhrobky na všech zdejších hřbitovech.
Soubor fejetonů otištěných v Listech v letech 2005–2015. Původní texty ovšem autor doplňuje a rozvíjí Memorandech, v jakýchsi vysvětlivkách budoucím generacím, jež rozsahem někdy přesahují původní text.
