V letech 2002–2012 bylo v rámci zástavby průmyslové zóny města Prostějova na kat. území Kralic na Hané prozkoumáno rozsáhlé sídliště neolitické kultury s lineární keramikou na ploše více než 11 hektarů.
Autor shrnuje problematiku mohylových pohřebišť z období eneolitu v okolí hanáckého kopce Kosíře. Zde se nachází 12 ze 17 na Moravě známých mohylových pohřebišť kultury nálevkovitých pohárů.
Vrchol Hostýna je dnes především vnímán jako hojně navštěvované poutní místo, jde ale zároveň i o jedno z nejvýznamnějších moravských hradišť ze závěru doby bronzové a počátku doby železné.
Práce předkládá základní charakteristiku předkeltského osídlení Hostýna a uvádí čtenáře do diskuse o tématu. Součástí publikace je 107 kresebných tabulek a 30 fotografií, map. plánů, kreseb, schémat apod.
Předložená práce podává ucelenější pohled na současný stav poznání nejstaršího slovanského osídlení regionu Prostějovska skrze jeho dosud známé funerální památky.
Publikace předkládá nové pohledy na minulost Přerova, zejména na základě nejnovějších archeologických výzkumů. Autoři ukazují, že střediskový význam Přerova není otázkou posledních staletí, nýbrž že sahá hluboko do minulosti.
Mohutné hradisko (cca 10 ha) bylo v blízkosti Náměště na Hané a Laškova vystavěno na počátku eneolitu lidem, který přišel od severu a přinesl tzv. baalberskou keramiku staršího stupně kultury nálevkovitých pohárů.
Druhé vydání publikace o zaniklém kartuziánském klášteře v Dolanech u Olomouce seznamuje s dějinami kláštera, jeho stavební podobou, okolnostmi jeho zániku za husitských válek i s archeologickým výzkumem na místě, kde stával.
Publikace vychází z dlouholetého archeologického výzkumu dómského návrší v Olomouci (v letech 1972-1995) a shrnuje poznatky zejména o původním hradním kostele (později kapli sv. Maří Magdaleny).
Druhé aktualizované vydání přehledu staršího i nejnovějšího archeologického bádání na světoznámé lokalitě v Předmostí u Přerova z pera univ. prof. PhDr. J.A.Svobody, DrSc..
Autor shrnuje dosavadní poznatky archeologických výzkumů v jeskyních Šipka (moustérienské osídlení z doby před 40 000 lety) a Čertova díra (osídlení člověkem v mladém paleolitu před 40-30 000 lety) u Štramberka.
Publikace vydaná u příležitosti konání výstavy „Lopatou i počítačem (Archeologie na Olomoucku – včera a dnes)“ rekapituluje téměř 150 let archeologické práce v olomouckém regionu.