Nenáviděná i proklínaná, oslavovaná i velebená, dokola napadaná, dokola obhajovaná… to je Evropská unie. Co však víme o její historii? Kdy se v projektu objevily první trhliny?
Putin. Určitě jste o něm slyšeli. A pokud ne, pak je tu třicet literárních anekdot v hlavní roli s velkým VVP právě pro vás! To nejlepší z ruské literární avantgardy smícháno s tím nejhorším z ruského politického dneška.
Postangažovaná poezie v podání Martina Trdly není jen nějakým označením či floskulí, ale přesným pojmenováním, zprávou o stavu území, kdy se snaží, a to velmi dovedně, básnicky uchopit podivnost, kterou žijeme.
Po delší odmlce přichází autor s novou sbírkou Jeden člověk. Jedná se o sbírku neotřelou, byť by si jistě zasloužila být otřelou, což by svědčilo o tom, že je používaná a to velmi. Sbírka k smíchu či pláči, k rumu či k čaji.
Ve své třetí básnické sbírce autor prochází městy, evropskými i mimoevropskými metropolemi a periferiemi. Zachytává na první pohled neviděné detaily, ať už ve městě živém nebo v jeho zakonzervované podobě.
Obrazy Jiří Davida v této knize vznikaly postupně v letech 2009 až 2020 jako vizuální doprovod více než osmdesáti esejů, které v té době vycházely v Salonu, čtvrteční kulturní příloze deníku Právo.
Když Vltava posouvala své koryto pod Barrandovské skály, zanechala za sebou několik teras. Na té poslední, hned nad Branickým nádražím, vznikla v minulém století čtvrť zvaná Hodkovičky.
Třistapadesátistránková anglicko-česká velkoformátová plnobarevná monografie s množstvím fotografií performancí a situačních plakátů mnohovrstevného umělce Milana Kohouta, zahrnuje téměř čtyřicet let jeho tvorby.
Ač by strohý název Jemelkova románu Partyzán napovídal, že jde o další již téměř klasickou literární konstrukci, přece jen Partyzán přináší jiný, nezvyklý pohled, protože se jedná o příběh viděný dívčíma očima ženským pohledem.
Zajímá Vás moderní poezie druhé poloviny 20. století a chcete poznat různorodou tvorbu 25 balkánských básníků, kteří sice psali a publikovali v socialistickém Bulharsku, ale jejichž verše vyrostly navzdory ideologickému tlaku?
Pátá básnická knížka ostřílené českobudějovické autorky opět přináší úsporné verše „všedního dne“. Prožívání každodenní banality ústí do krátkých postřehů, úvah, vzpomínek či situačních záblesků, to vše je přitom zachyceno střídmou básnickou řečí.
Vyprávění arménského uprchlíka, který se ocitl na šikmé ploše a když už se rozhodl pro nový život bez malérů, tu vyvstali jeho démoni v podobě zákeřné psychické poruchy, a jemu nezbývá nic jiného, než postavit se jim čelem.
Štěpán Lotrinský, všeobecně přezdívaný Alsas, obráží lokál za lokálem – ve Wartenbergově kolečku, Hranicích oligofrenie nebo U Polského Danzigu se setkává nejen s nejvěrnějším přítelem Schulzem, ale i dalšími figurkami z orloje známých, milenek...
Sbírka básní Oty Karse, se skládá z pěti kratších oddílů (Ro_zmlácená krajina, Má láska je kurva, Jardins, Cesta z Čech a Milenci noci), z nichž každý obsahuje několik básní, doplněných o autorovy lakoniky.
*Gaudeamus igitur, iuvenes dum sumus*, zazní v knížce studentská hymna. Útrapy dětství a mládí ale mohou mít tolik podob a ve svých maskách se tak rády vrací, aby potrápily zas a znovu.
Co všechno unese na svých bedrech muž sotva dospělý? Roli otce? Bolest působenou okolím i sebetrýzněním, nikdy nekončící strach o něco nebo někoho…? Křižovatky vedoucí k životu přinejmenším na hranici zákona? Pobyt v psychiatrické léčebně?
