Kniha Pašeráci knih se opírá o rozsáhlý průzkum archivních materiálů a vzpomínky pamětníků. Popisuje téměř neuvěřitelnou historii čtyřicítky vězňů z vilenského ghetta, kteří zachránili tisíce vzácných židovských knih a rukopisů ...
Uvedením Posledních svědků završuje nakladatel vydání pěti svazků nositelky Nobelovy ceny Světlany Alexijevičové, které autorka považuje za své kompletní knižní dílo.
Román nizozemské spisovatelky Doly de Jongové, která se zachránila před holokaustem emigrací do USA, v roce 1954 její americký nakladatel odmítl jako nemravný a také nizozemská redaktorka ho v první reakci označila za „nestoudný, nepublikovatelný“.
První vydání vzájemné korespondence Františka Hrubína a Jana Zahradníčka zahrnuje všechny dostupné dopisy obou básníků (téměř sto korespondenčních jednotek).
Muž na prahu šedesátky, který strávil život v horách severní Itálie a zná je nazpaměť, převádí ilegální běžence přes hranici, ale na rozdíl od svých dvou druhů ze vsi běžencům po převedení vrací peníze.
Fotografická monografie Pavla Brunclíka (1950),
jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace.
Monografie vychází u příležitosti Brunclíkovy
výstavy v pražském Mánesu a motivicky navazuje na autorovy cykly krajin, ženských aktů a
kompozic.
Během druhé světové války bojoval v řadách Rudé armády přibližně milión žen, jejichž role a zkušenosti zůstaly prakticky neznámé. A právě o nich vypovídá knižní prvotinou pozdější laureátky Nobelovy ceny Válka nemá ženskou tvář.
Osada na pahorku je rozsáhlý společenský román situovaný do současného Izraele, v němž je poprvé literárně zpracováno vysoce aktuální téma židovských osad na Západním břehu.
Česká společnost druhé poloviny 19. a počátku 20. století se nacházela v období prudkých změn, z venkovské společnosti se stávala městskou a z agrární průmyslovou.
Na jaře roku 1610 vydal Galileo Galilei nevelký spisek Hvězdný posel, věnovaný florentskému vévodovi Cosimovi II. Medicejskému, v němž jako první popsal pozorování oblohy pomocí dalekohledu a oznámil objev Jupiterových měsíčků.
Povídky Jana Sonnergaarda v Dánsku způsobily malou revoluci. Do jejich objevení tu žánr povídky platil za zaprášenou a lehce trapnou záležitost pro intelektuály.
Malé klíče, velké pokoje je vyprávění o malé Elsi Lundové a jejím dětském světě. Druhá světová válka, která halí Oslo do pochmurné atmosféry, se života Elsi z Collettovy ulice zdánlivě příliš nedotýká.
Hrdinou této mimořádné knihy je arabský novinář, který vystudoval izraelské školy. Píše hebrejsky a pracuje jako reportér pro izraelské noviny. Jeho národnost mu umožňuje přístup do arabského prostředí a on pro své noviny přináší pravidelné reportáže
