Druhá básnická knížka Šimona Leitgeba vychází tři roky po jeho pozoruhodném debutu a v mnohém na něj navazuje. Stále se přidržuje dětské či mladické perspektivy, znovu jsou básně ukotveny v koncizním rámci, jenž má tentokrát podobu příběhu.
Výstup na horu Méru je básnická skladba o třech částech, ovšem jak může napovědět už název, stoupání na posvátnou horu hinduismu, která ožívá jen ve světě mýtů, bude spíše symbolické a velice spletité.
Martin Lurský, který tragicky zemřel v roce 2019, byl bezpochyby jednou z nejvýraznějších postav Znojma a jeho nezávislé kultury. Není náhodou, že právě on byl frontmanem první punkové kapely, založené ve Znojmě, Slepá ulice.
Ondřej Hrabal – mimo jiné mistr ČR ve slam poetry, prozaik a organizátor kulturního života – se hlásí o slovo se svým básnickým debutem. Nezkoušej se usmát. Proč? Není čemu? Není na koho? Nebo by to snad bylo nevhodné?
Tomáš Čada je velmi cudný muž. Dokonce tak cudný, že ho v hospodě i nad ránem víc zajímají sociální témata než ženy. Především je však jeho druhá sbírka sociálním dokumentem napříč epochami, současností i mýtem. Mýtem o člověku.
Kniha Hranice a zdi je již pátou sbírkou autora, jehož tvorba vzbudila nebývalý ohlas. Těsnohlídek se vrací k delším útvarům, které charakterizovaly především jeho debut Násilí bez předsudků (Cena Jiřího Ortena).
Martin Šindelář přichází po šestí letech s novou sbírkou básní, ve které opět najdete několik ilustrací od známého výtvarníka Lukáše "Musy" Musila. V knize je na padesát básní rozdělených do tří částí.
Jindřich Jinoch příchází po pěti letech s novou knihou, o jejíž grafickou podobu se postaral Lukáš Bartoň. Jinochova druhá kniha má pramálo společného s debutem Maják a sirény. Básně jsou výrazně civilnější, přednost dostal volný verš.
Radikální sbírka básní světoznámého performera a spisovatele Milana Kohouta obsahuje přes padesát básní, které jsou členěny do dvou oddílů, Ameriky a Evropy.
Knižní debut textaře, zpěváka, kytaristy a performer Dominika Zezuly, bohatě ilustrovaný kresbami Barbory Ivánové dává tušit, že jeho autor umí s textem pracovat.
Název je souřadnicí porodnice, kde se Anna narodila. Mapy, místa a především města, hrají v poezii autorky významnou roli. Mnohé básně nesou jejich jména.
Jan Těsnohlídek ml. (*1987) přichází po třech letech s novou sbírkou básní, která je již jeho pátou knihou. Nové básně jsou veskrze osobní, dotýkají se však témat a situací blízkých všem a nabízí tak velice silný čtenářský zážitek.
Prvotina Jana Těsnohlídka ml. je básnicky ambiciózní projekt. Expanzivní styl psaní v nejlepších chvílích střídá fotograficky zachycený okamžik příkré meditace.
Poslední autorizovaná kniha spisovatele, básníka a performera Milana Kozelky, která volně uzavírá trilogii provokativních sbírek bísní Semeniště zmrdů a Teteliště zmrdů.
Autor, který se prosadil v mnoha literárních soutěžích a jehož básně byly otištěny v Hostu, Welesu, Psím vínu, H_aluzi, Protimluvu a řadě sborníků, přichází se svou očekávanou, vyzrálou prvotinou s názvem „Ptačí král“.
Sbírka Maják a sirény je mladá, melancholická, moderní a snová. Autor dává čtenáři prostřednictvím svých básní neohroženě nahlédnout do jeho vlastních pocitů a představ, předkládá mu své srdce téměř doslovně.
Román ADA na malém rozsahu rozehrává příběh lásky dvou dospělých lidí, unavených z toho, co bylo, a snad i z toho, co bude. Dotýká se česko-polských vztahů, odehrává se v Praze, Krakově a na Vysočině.
Milan Kozelka, který vzbudil značný ohlas (a to jak pozitivní, tak negativní) svou knihou Semeniště zmrdů, přichází s další sbírkou satirických textů, tentokrát ještě ostřejších a satiričtějších.
