Krajina. Roční období. Plynoucí čas. Láska. Miniaturní příběhy pod drobnohledem vnitřního zraku. Hra slov, smutek i naděje. Pohlazení. Touha. Básně nebásně doporučené devíti z deseti citlivých duší. Čtení lehké jako vánek.
Leporelo Máme doma zvířátko je druhým společným počinem hudebníka a spisovatele Josefa Pepsona Snětivého a známé autorky obrázků pro děti Lenky Procházkové.
Snad každý člověk touží alespoň jednou prožít dobrodružství, vydat se do neznáma, čelit výzvám, překonávat překážky a poznat sám sebe. V tomto příběhu, který napsal sám život a vypráví ho jeden z přímých účastníků.
Autoři se již potřetí vypravili do rozmanitých koutů Prahy, na břehy Vltavy i dalších toků a vodních ploch, do zakletých areálů a k výstavným palácům; opět Vám slovem a obrazem představí utajené klenoty na nečekaných místech.
Pověst o blanických rytířích, kteří vyjedou z hory, až bude v české zemi nejhůře, a která je jako pojistka, že to tak opravdu bude, zařazena jako pověst poslední, zná přece každý Čech. Proč však dosud spali? A kdo vlastně jsou?
Roky 1938 až 1945.
V málokterém jiném, historicky vzato nedlouhém úseku našich dějin se nashromáždilo nejen tolik událostí, ale často i protichůdných, do krajnosti a až na hranu snesitelnosti vypjatých a všenárodně vnímaných pocitů.
Byla přesvědčená, že její dospělé děti mají mezi sebou pěkné vztahy. Ale mýlila se. Nebo si to namlouvala, Dost možná si své děti jen slepě idealizovala…
Kdy jindy si přát lásku a štěstí, když ne o Vánocích? Hlavní postavy těchto příběhů si to dobře uvědomují. Ale jak to tak bývá, ke splnění takových přání vede pořádně klikatá cesta…
Zkušení cestovatelé a spisovatelé Otomar Dvořák a Josef Pepson Snětivý dostáli v knize Místa zrychleného tepu předsevzetí odkrývat zejména onu „skrytou krásu“.
Sbírka SLADĚNO MEDEM dává možnost hravou formou nalézt odpovědi na otázky dlící hluboko v nás. Grafická stránka básní je sama o sobě návodem a průvodcem, kde a jak hledat.
Autorova prvotina Chmury života vyšla v roce 2016, druhá básnická sbírka nese název Retrospektiva slz. Svazek opět představuje přibližně tři desítky básní, jež jsou zaměřené na ženy.
Snad je to náhoda, že Čtvrtý mandel sonetů Miloně Čepelky vychází v době, kdy ovocné stromy ztrácejí svou okvětní krásu. Ale existují vůbec náhody? A není to tak, že když něco půvabného odchází, jiné zase vstupuje na scénu?
Janotkovo Časobití nese dvojí význam: jsme biti časem protékajícím čím dál rychleji našimi osudy, a zároveň pyšně a drze bijeme ten prchající čas po zádech jako ruskou trojku: snad v mylném domnění, že kdo jede rychleji, dojede dál.
Básnická sbírka Karla Janotky obsahuje tyto oddíly:
Čas prorostlý jinovatkou
Píšťaly dešťů hvízdají Vysočinou
Kopřivový čas života běhu
Pěšiny naživo zalátané
Turistické vysočinské trasy
Autoři vás opět společně zvou na cestu. Tentokrát (až na výjimky) „jen“ na území hlavního města Prahy, jež je zdánlivě dopodrobna prozkoumané a popsané.
Zatímco v předchozích detektivkách řešila staré chyby a omyly minulé doby a doby těsně po revoluci v roce 1989, v této, která nese název Vražda ve jménu lásky, se zabývá problematikou současné společnosti, složitostí mezilidských vztahů...
Kniha volně navazuje na první příběh s názvem Sedmý jezdec. Hrdinové z Okrouhlé zůstávají, jejich osudy se rozplétají… a staré křivdy z minulosti budou – možná – napraveny.
Má Madlenka právo na štěstí, když jejím jediným majetkem je krása – a pod zeleným stromem naplněná láska k Michalovi, synovi bohatého radního? Jeho otec se však neštítí žádného podvodu, a tak je s hanbou vyhnána z domu i městečka.
Půvabná dívka má n
