Životem pětadvacetileté Anety otřese zdánlivě neškodná houbová smaženice. Otrava a podivná halucinace odstartují divoký sled událostí, kdy se mladá žena musí vypořádat nejen s nečekaným rodinným tajemstvím, ale také s dědictvím.
Historický fantasy román Věry Mertlíkové přináší oživlé slovanské mýty i věrné reálie raného středověku. A poznání, že láska a touha po bohatství ovládala lidi v 10. století stejně jako dnes.
Každý má nějaký svůj rituál, ať už žije v Paříži, Brně či ve starém Babylonu, v blázinci nebo po rozchodu u rodičů. Rituály se nevyhýbají ani terapeutům, družičkám, psům a jejich paničkám, ba dokonce ani postavičkám z večerníčku.
Svět je v ohrožení. Křehkou rovnováhu mezi magickými frakcemi narušila sekta zrádců, kteří se ve snaze zlikvidovat všechny čaroděje nezastaví před ničím.
Napínavá historická freska s prvky magie nás zavádí do dob vlády Karla IV. – do času rytířů i lapků, královen i poběhlic, mužů pravé víry i vyznavačů dávných bůžků z lesa, kam hlas kostelních zvonů nedolehne.
Alternativní historie nejsou jen pozměněné dějiny. Může to být i postapokalyptická či dystopická budoucnost. Může jít o krádež osobní identity, jaderným výbuchem narušenou realitu, nebo o zmizení zimy, bez níž středověk už nebyl takový, jaký býval. D
Apokalypsa nemusí být jen konec světa, případně katastrofa či konflikt k němu směřující. Existují totiž i apokalypsy soukromé, osobní – a neméně děsivé. Představte si putování českou krajinou těsně po ničivém raketovém útoku.
Kdo by se nechtěl stát legendou?
Třeba Lilit. Druhorozené princezny se sice trůn netýká, přesto musí čelit dvorským intrikám, úkladům o život i vrtochům šílené matky.
První chorvatský steampunkový román! Neobyčejné dobrodružství odehrávající se koncem 19. století v Paříži, Monte Carlu, Londýně, ale zejména uprostřed nekonečných vod jižního Atlantiku dýchá nadsázkou, erotikou a jedinečnou atmosférou fin de siecle.
Píše se rok 1364. Hladové stvůry se kradou temnými lesy středověké Evropy a jak vody, tak nebesa se hemží nepopsatelnými hrůzami. To je svět bratří Grossbartů.
Čtivá válečná novela bosensko-chorvatského spisovatele Josipa Mlakiće přináší českému čtenáři ojedinělý pohled na část jugoslávské války. Je zachycen velkou měrou autobiograficky. Příběh byl zfilmován.
Ani po Orlohoru nemají Vukogvazdští čas na odpočinek. Doprovázejí kudúcké kupce po cestách drangenských společně s jejich zbrojnou skupinou - třemi sličnými děvami.
Slovinka Jana studuje v Amsterodamu a přivydělává si jako dětská chůva. Pro venkovské děvče z maličké země je multikulturní metropole plná pozoruhodných lidí a jejich příběhů.
Toto je neobyčejný příběh neobyčejného kata.
Jakub je posledním absolventem slavné Akademie mistrů popravčích v polském Běsově, která vzápětí lehne popelem.