Monumenty těžkého průmyslu, které v Kladně a jeho okolí zůstaly napospas zubu času, přírodě nebo sběračům kovů. Fotograf Šimon Vejvančický zachytil jejich proměny prostřednictvím unikátních analogových fotografií.
Obujte boty a vydejte se do přírody! Ačkoliv je Kladensko často stále spojované hlavně s těžkým průmyslem, najdete tu i řadu přírodních unikátů. Část z nich představil Michal Procházka v knize Kladenskou přírodou po celý rok.
Malé příběhy (perličky, zajímavosti, drobničky, pikantnosti či jednohubky) tvoří koření historie, dodávají jí šmrnc, pomáhají její pestrosti. Přibližují velké dějiny našim každodenním životům.
Jiří Mika ve své knize ukazuje, že pro Kolářův umělecký vývoj nebylo Kladno určující jen jako kulisa či příležitost nahlédnout (a okusit) strasti dělnického života, ale také jako místo, v němž se aktivně zapojil do společenského a kulturního dění.
Říkali vám dospělí, že do knížek se nečmárá? Dospělí ale přece nemusí mít vždycky pravdu! U téhle knížky se s tím, že si ji dočmáráte, rovnou počítá! Pohádky k dočmárání jsou knížkou od dětí pro děti.
Závěrečný díl tetralogie Průvodce historií kladenských hostinců, zavede čtenáře do oblasti Kročehlav, kde se nacházely jak tradiční podniky, tak oblíbené sídlištní hospody vzniklé během 60.–80. let 20. století.
Publikace přibližuje historický kontext výroby jazzových kytar na západě Čech, představuje životní osudy nejvýznamnějších výrobců a prezentuje průřez jejich produkcí z let 1932-1965.
Malebný, svérázný, poetický… Kladenský Betlém, kladenský Montmartre… Od svého založení v roce 1769 si kladenská čtvrť Podprůhon vysloužila nejrůznější přívlastky.
Jak probíhala sametová revoluce ve městě rudé záře? V roce 1989 bylo Kladno ještě stále dělnickou výspou, „ocelovou pěstí“ republiky, „rudou baštou“, jedním z opěrných bodů dosluhujícího komunistického režimu. Díky blízkosti Prahy sem ale zároveň vel
Jmeninář je kříženec básnické knihy a kalendáře. Kladenský muzikant a hříčkař Honza Beran ho napsal z kamarádského hecu a lásce k jazyku stylem "jedna báseň každý den".
Kniha podrobně mapuje příběh sídliště Kladno-Rozdělov a věžových domů od prvních skic po dokončovací práce. Popisuje úsilí, které Josef Havlíček a jeho kolegové věnovali obhajobě sebemenšího architektonického detailu.
Průvodce historií kladenských hostinců je trilogií mapující minulost hostinských podniků, které se před rokem 1989 nacházely na území města. Druhý díl se zaměřuje na Nové Kladno, Podprůhon, Rozdělov a Habešovnu a přibližuje historii téměř 80 podniků.
Knížka pro všechny milovníky regionální literatury – a nejen pro ně. František Baďura provádí čtenáře v šesti kapitolách šesti různými oblastmi (Budeč, Libušín, Smečno, Unhošťsko, Lidice a Buštěhrad, Kladno) a jejich bohatou literární tradicí.
Průvodce historií kladenských hostinců je trilogií mapující minulost hostinských podniků, které se před rokem 1989 nacházely na území města. První díl se zaměřuje na tzv. staré Kladno a přibližuje více než 70 podniků.
Originální antistresové omalovánky inspirované historií a architekturou města Kladna. Obsahují 10 ručně malovaných motivů (Krtek a uhlí, Rytíř a Poldi, vápenné pece atd.), každý z nich vytištěný na samostatnou stánku.
Jednoho dne se obloha nad Křivoklátem zatáhla a spustila se obrovská bouřka. Pršelo tak dlouho, až myšákům Chloupkovi a Zoubkovi voda zatopila pelíšek. Zkušený strejda Zálesák byl naštěstí na takovou situaci připravený.
Kniha představuje dosud málo známá díla ze skicářů malíře Karla Součka (1915–1982). Lidé čekající na nádraží, kladenské doly a hutě rodného Kladna, fronty na ulicích, ale i náboženské motivy či Don Quijote.
Donedávna provinční městečko Kladno díky nálezu uhlí a založení železáren roste a mění se v moderní město. Buduje se kanalizace, dláždí ulice, staví nová, honosnější radnice i větší kostel.
