Nakladatelství Krutina Jiří - Vacek

V následující eseji se pokusím sdílet a komunikovat aktuální metafyzický vhled, duchovní zkušenost, a z něj plynoucí pochopení vnitřního obsahu (loga) pojmu AMRTA (amrita), pocházejícího ze sanskrtu.

Pokračování prvého dílu „Život v Duchu svatém“ je celé věnováno závěrečné části stezky, kterou je plný a vědomý návrat do života v Bohu. Křesťané tomuto završení stezky říkají výstup k Otci, hinduisté uvědomění brahman a buddhisté Buddhovo nezrozené.

Podrobný popis praxe, která vede po poznání Já k obnově jeho spojení s absolutním vědomím Já jsem ve všech božských principech: ve vědomí, lásce, tvořivé moci a inteligenci.

Zpřístupnění nejutajovanějších komunistických archivů umožnilo autorům doplnit údaje o pozadí politické vraždy jednoho z nejčestnějších československých vlastenců, vojenských odborníků a diplomatů, osobnosti číslo jedna našeho východního odboje.

Autor podává prastarý, ale osvědčený návod, jak se navrátit do našeho původního domova a tak nalézt trvalé, ničím nezkalené štěstí.

Text s původním nedvojným učením stezky sebepoznání, které je součástí prvotní nauky – tantry, jak byla odhalena v 9. století v severní Indii (Kašmíru).

Kniha svým názvem shrnuje svůj obsah – je věnovaná přímé praxi vědomí, která je základem nejen naší duchovní školy. Kniha je učebnicí pro začátečníky, byla napsána jako základ a cíl jógy a mystiky na podnět dcery autora.

Kniha se plně věnuje praxi naší školy poznání Sebe. Shrnuje podmínky každé stezky, má-li vést k Bohu.

Hara, či slovansky a česky prostě pupek či „život“, je centrem jak duchovním, tak fyzickým, je sjednocujícím integrálním centrem – těžištěm duchovní i fyzické podstaty celé lidské bytosti jako celku.

Bhajrava je často používaný pojem v nedvojné duchovní nauce o vědomí Anuttara Trika, dnes známé jako kašmírský šivaismus, i v ještě starších písmech, tzv. agámách. Jako vše v tantře, i pojem Bhajrava má svůj ryze vnitřní duchovní aspekt.

V tomto pojednání shrnuji své poznatky a postřehy z praxe pro potřeby duchovních praktiků.

Odhalení jednotného, společného základu všech náboženství a duchovní praxe, která vede přímo k poznání Boha, a tím i nás samých, a k vysvobození z nesvobody a utrpení našeho světa.

Autor, bývalý pracovník Vojenského historického ústavu v Praze, popisuje podrobně, jak se rodil zákrok proti Pražskému jaru v roce 1968 (jehož 45. výročí si právě letos připomínáme) a hlavně, jak se uskutečnil.

Kniha pravdivě popisuje české dějiny ve vztahu k Němcům od počátku, přes život pod Rakouskem až pod Němci za 2. světové války.

Avadhuta Gíta, v překladu „Zpěv vysvobozeného“, je text nekompromisně vyjadřující pozici – stav jogína, potulného askety, který dosáhl této sjednocující mystické zkušenosti.

Text doporučoval ke studiu Ramana Maháriši svému nejbližšímu žákovi Anamalai swámimu. Je psán formou otázek a širších odpovědí, ve kterých se žák ptá svého Gurua na podstatu poznání.

Sútry jsou součástí nauky Trika – kašmírského šivaismu. Jedná se o text popisující úroveň samotného vědomí a jeho moci a stav uvědomění plně realizovaných jogínů. Sútry jsou psány z pohledu toho, kdo žije tento stav samádhi a jeho duchovní praxe.

Kašmírský šivaismus je nejvýznamnější nedvojnou filozofií Indie. Abhinavagupta, největší mezi starobylými šivaistickými mudrci, napsal mnoho hlubokých a rozsáhlých pojednání.

Tento text Átma Bódha (Uvědomění Já) je určený těm hledajícím, kteří hledají vysvobození, těm, kteří se dlouhotrvající vytrvalou duchovní praxí očistili od nečistot a dosáhli klidu mysli, prosté žádostí a tužeb.

Jóga dechu vědomí tvoří samostatnou část připravované knihy Jiří Krutina: Duchovní moc vědomí, ve které autor shrnuje své postřehy z praxe stezky Sebepoznání. Pojednání se zaměřuje na nedvojnou praxi dechu vědomí (pránájámu Srdce).