Argentinec Rodrigo přijíždí do Prahy s úmyslem živit se jako průvodce španělsky mluvících cizinců. O městě toho moc neví, učí se praxí v pofiderní agentuře, seznamuje se s podobnými expaty, výjimkou je Češka Katka, kterou zná z Buenos Aires.
Příběh o naději. Muž, kterému se s dcerou a její matkou ztratil svět. Žena pečující o milovaného člověka. Oba téměř na konci se silami i vůlí. A přece. Potkávají se v tichém domě a náhle se v sedmi dnech ocitnou na nové cestě.
Čtyřiadvacet příběhů českých i zahraničních spisovatelů a spisovatelek (mezi něž patří slovutní autoři ověnčení literárními cenami i zástupci mladé generace) nabízí literární divokost v různých podobách.
Vyprávění o putování mladého gorilího samce Ponga zajetím, kterého lovci nejdřív prodali do některého z arabských paláců. Měl ale štěstí a odtud putoval do zoologické zahrady, kde se teprve musel naučit žít s ostatními gorilami.
Výbor z tvorby bulharské básnířky Lidie Gălăbovy, která si v roce 2000 vybrala za nový domov Prahu. Přesto zůstala věrná své rodné řeči a vlasti – přesídlení jí však otevřelo cestu k novým zkušenostem a poetické obraznosti.
Třetí, závěrečná kniha příběhů, v nichž ožívají hastrmani a hejkalové, divoženky, polednice a čarodějnice, a také čerti a rarášci. Živobytí nebylo lehké a lidé se proto museli umět ohánět.
Pohled na české dějiny, politiku a především pečlivá analýza a sledování příčin a následků různých událostí počínaje vznikem Československa až po současné postoje k migraci a Evropské unii. Získala cenu Magnesia Litera 2019 - Litera za publicistiku.
Pohádkově laděná satira o lidské blbosti, maďarské i globální, českou nevyjímaje. Odehrává se v minulosti a v budoucnosti, ale pitvá naši živou přítomnost.
Vzpomínky významného českého geologa Václav G. Cílka (1929), rodáka z Netvořic na Neveklovsku, jsou jednou ze vzácných knih, které přibližují život za německé okupace uprostřed Čech v letech 1939 až 1945.
Mladá historička umění Barbora žije v Praze vrcholícího stalinismu, jehož symbolem je dokončovaná stavba monumentálního pomníku na Letné podle návrhu sochaře Otakara Švece (1892–1955).
Záznam jednání mimořádného sjezdu Komunistické strany Československa, který se sešel následující den po sovětské okupaci – 22. srpna 1968 – v jedné z budov továrenského komplexu ČKD v Praze-Vysočanech.
V Ústí nad Labem se ve dvacátých a třicátých letech 20. století odehrál jeden z nejpozoruhodnějších příběhů československé meziválečné komunální architektury a urbanismu.
Představte si, že vás se čtyřmi sty miliony nebožáky vstříknou do temné průrvy a máte jen pár dnů na to, abyste je všechny předhonili v závodě na život a na smrt. Povědomé? Aby ne. Už jste to jednou zažili.
