Pohled na české dějiny, politiku a především pečlivá analýza a sledování příčin a následků různých událostí počínaje vznikem Československa až po současné postoje k migraci a Evropské unii.
Pohádkově laděná satira o lidské blbosti, maďarské i globální, českou nevyjímaje. Odehrává se v minulosti a v budoucnosti, ale pitvá naši živou přítomnost.
Vzpomínky významného českého geologa Václav G. Cílka (1929), rodáka z Netvořic na Neveklovsku, jsou jednou ze vzácných knih, které přibližují život za německé okupace uprostřed Čech v letech 1939 až 1945.
Mladá historička umění Barbora žije v Praze vrcholícího stalinismu, jehož symbolem je dokončovaná stavba monumentálního pomníku na Letné podle návrhu sochaře Otakara Švece (1892–1955).
Záznam jednání mimořádného sjezdu Komunistické strany Československa, který se sešel následující den po sovětské okupaci – 22. srpna 1968 – v jedné z budov továrenského komplexu ČKD v Praze-Vysočanech.
V Ústí nad Labem se ve dvacátých a třicátých letech 20. století odehrál jeden z nejpozoruhodnějších příběhů československé meziválečné komunální architektury a urbanismu.
Představte si, že vás se čtyřmi sty miliony nebožáky vstříknou do temné průrvy a máte jen pár dnů na to, abyste je všechny předhonili v závodě na život a na smrt. Povědomé? Aby ne. Už jste to jednou zažili.
Portréty čtyř povahou i zájmy velmi rozdílných intelektuálů jsou opřeny o osobní vzpomínky, ale promítá se do nich také podrobná znalost působení a tvorby těchto postav české kultury 20. století.
Druhý svazek příběhů, které Jan Prchal vybral z velikého bohatství uchovaného až dosud jen v drobných regionálních publikacích, ale často ukrytého v muzejních i soukromých archivech.
Výstavbu dálnice D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi provázely mediálně vděčné spory o vedení trasy a další problémy. Geologickou kapitolou přispěl do knihy Václav Cílek.
Češi si podobně jako ostatní Evropané začínají stále naléhavěji uvědomovat, že národní zájem není stará veteš. Pro Petra Robejška je to jeden z klíčů k přežití Evropy v nesnadném světě globální ekonomiky a hybridních válek.
Poetické vyznání městu, pohled za oponu české všednosti v dvojjazyčném česko-španělském vydání. Argentinský básník Juan Pablo Bertazza (1983) přijel do Prahy poprvé v roce 2014, o rok později znovu.
Kniha o malém klenotu mezi českými městy. Plasy jsou přirozenou učebnicí architektury a současně ukázkou, jak odkaz minulosti ctít a pečovat o něj, monumentální historické stavby se zde snoubí s krásou místní přírody.
Novela vychází ze scénáře stejnojmenného filmu, debutu režiséra Václava Matějky z roku 1970. Film s Petrem Čepkem v hlavní roli nemohl být tehdy do kin uveden. Nahota zůstala v trezoru a opožděnou premiéru měla až v roce 1990.
Kniha Řecká tragédie odhaluje skutečné kořeny dluhové krize v Řecku. Vychází z historického, ekonomického a politického pozadí řeckého vývoje a řeckou krizi v mrazivé analýze ukazuje jako jeden z důsledků mocenského soupeření v Evropské unii.
Michal Majer hledá lásku a naplnění, chce žít dechberoucí příběh. Přesto každý den míří do firmy, kde navrhuje reklamní předměty. Společnost mu dělají prokrastinující dredatý grafik Pixel, ovulující recepční Sylva, vlezdoprdelka Patrik, ...
Druhá kniha fejetonů volně navazuje na předešlý úspěšný Osmý den týdne. K babičce, hlavní postavě prvních příběhů, se tentokrát výrazněji připojuje Hvížďalův dědeček a další postavy české společnosti 20. století malíři Jan Zrzavý a Antonín Pelc.
