Jak se cítím je bohatě ilustrovaná kniha, které děti hravým způsobem provede světem emocí. Na názorných příkladech – situacích ze života, které sami prožívají – jim pomůže orientovat se ve vlastních pocitech a náladách.
Sebeobsluha, do které schopnost se samostatně obléknout patří, je činnost, jíž se děti učí od nejútlejšího věku. Málokterý rodič si ale uvědomí, co všechno sebeobsluha obnáší, jaké schopnosti jsou k ní třeba...
Tyto karty jsou ideální pomůckou pro každodenní použití u předškolních dětí a ve školách jako nástroj pro rozvoj vyjadřování, logického a abstraktního myšlení. Své uplatnění najdou i při logopedické práci s dítětem a dokonce i při výuce cizích jazyků
Stávají se jí legrační i podivné věci a většina z nich souvisí s její diagnózou. Mladá novinářka Denise Linkeová, které ve dvaadvaceti byl zjištěn Aspergerův syndrom, by mohla sepsat celý seznam lidských reakcí na svou diagnózu.
Další sešit edice Od zápisu do lavice obsahuje 45 pracovních listů se cvičeními, které zábavnou formou rozvíjejí sluchové vnímání (např. kolik slabik má slovo, jakou hlásku ve slově slyším, trénink sluchové paměti, hláskování slov, posloupnosti...
Publikace Pomoc traumatizovanému dítěti je sestavena jako nástroj, který terapeuti využívají při práci s dětmi a dospívajícími, kteří prožili nějaké trauma. Aktivity v této příručce se zakládají na průlomovém výzkumu v oblasti léčby traumatu u dětí.
Do škol přichází stále více žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Může se jednat o děti, které již mají určitou diagnózou stanovenou, ale i o jedince, kteří ji nemají.
Kniha volně navazuje na úspěšnou publikaci Jak se žije s ADHD, ve které autorka tuto problematiku netradičně zpracovává pohledem psychoterapeuta, matky dítěte s ADHD i pohledem dítěte samotného.
Radost, hněv, vztek, smutek nebo strach – všechny tyto emoce děti intenzivně prožívají. Tato sada obsahuje 30 barevných karet, na nichž jsou zobrazeny každodenní situace ze života dětí a rodiny.
Předkládaný materiál by rád ukázal, že literatura je fajn a že do oblasti literární tvorby může vstoupit každý. Možná toto koketování s texty nevyvrhne na břeh fůru nových spisovatelů, ale to není důvod, proč si v literárních vlnách nezařádit.
Co mají společného písek a sušenky? Nebo hokejky s plyšákem a modřiny s letákem? Zeptejte se Martina Selnera! Mimo to, že pracuje ve Slunečním domově, kde se stará o děti s autismem, oplývá totiž darem spojit dvě zdánlivě nesouvisející věci.
Kdo si hraje, nezlobí. Jsou ale děti, které si hrát neumějí, neví, jak si říct o hračku, jak hračku s druhým vyměnit, jak se chovat na písku, kdy při hře počkat a kdy a jak se naopak připojit k ostatním dětem hned.
Kniha je určená lidem, kteří mají problémy s alkoholem. Čtivým a srozumitelným způsobem popisuje důležité aspekty léčby závislosti na alkoholu z pohledu kognitivně behaviorální terapie, což je účinný a stále se rozvíjející psychoterapeutický směr.
Říkají mi Julie a je mi devět let. Chtěla bych vám vyprávět příběh o sobě, o svých rodičích, kamarádkách, ale hlavně o bráchovi. Jmenuje se Jonáš a chodí se mnou do třídy, i když je starší
Hugo Horiot, herec
a aktivista za práva lidí s autismem, má Aspergerův
syndrom a jeho kniha je sugestivním
autoportrétem autistického dítěte a příležitostí
pro čtenáře nahlédnout každodenní realitu
autismu s jeho úzkostmi a posedlostmi zevnitř.
Publikace se věnuje problematice společného vzdělávání. Autorka se věnuje nejen vzdělávání žáků s nějakou „diagnózou“, ale nezapomíná ani na žáky cizince a osoby, které studují v zahraničí.
Publikace se snaží čtivým a srozumitelným způsobem shrnout nejnovější informace o autismu, snaží se např. vysvětlit co to autismus je, jaké jsou jeho možné příčiny, proč se v současné době hovoří o „epidemii“ autismu, jaké vedou cesty k diagnóze...
