Nakladatelství PositiF

Pavel Vavroušek fotografoval v letech 1971–1981 Novou Sedlici, nejvýchodnější vesnici tehdejšího Československa. Snažil se zachytit jeden z posledních ostrovů venkovské pospolitosti, kde lidé žili tradičním stylem života.

Kniha představuje průřez celoživotním dílem Gustava Aulehly (*1931). Tento krnovský projektant rozvíjel principy humanistické fotožurnalistiky Henriho Cartier-Bressona v prostředí malého města.

Kniha přináší svědectví o jedinečném hospodářském fenoménu 70. a 80. let 20. století a o tehdejší propagační fotografii.

Knižní esej George Kublera představuje specifický přínos poválečné Ameriky k dějinám umění. Snaží se založit metodu dějin umění nově a jinak – tak, aby se daly použít na zhodnocení jakékoli umělecké kultury, nikoli jen evropské tradice.

Po Domácím slovníku a Překladu vydává nakladatelství PositiF třetí autorskou knihu Překlapy a přehmaty současné české umělkyně Markéty Magidové. Autorka zde intermediálně propojuje literární texty, fotografie, divadlo, současný tanec.

První kniha o legendárním rodinném domu z období socialismu, který v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století vyrostl v téměř každém městě nebo vesnici.

Kniha Ondřeje Durczaka mapuje mizející i zaniklá místa Ostravy. Na téměř 400 fotografiích přibližuje poslední zlomky původní kultury tohoto „černého města“.

První souborné vydání fotografií Eugena Wiškovského společně s jeho texty. Fotograf, pedagog, překladatel Sigmunda Freuda a v neposlední řadě také tenista Eugen Wiškovský (1888–1964) je stále více oceňován jako čelný představitel české avantgardy.

Kniha volně navazuje na antologii textů Česká fotografie 1938-2000 v recenzích, textech, dokumentech. Autor nás seznamuje s různě vytvářenými příběhy vývoje české fotografie.

Jedná se o druhou konceptuálně laděnou knihu Markéty Magidové, první – Domácí slovník – vydalo pražské nakladatelství PositiF na jaře 2013.

Publikace vydaná k výstavě v TIC v Brně přináší slovníkové album, rodinnou fotografii jazyka jedné rodiny, ve které jsou hovorové, zkomolené a zastaralé výrazy, nejasné, podivné, nepatřičné významy a jejich vazby na konkrétní prostředí.

Kniha představuje výběr z kolekce objevených fotografií rodáka ze Rtyně v Podkrkonoší Václava Balcara (1892–1970).

Kniha představuje výběr z kolekce náhodně objevených fotografií žambereckého rodáka Jaroslava Charfreitága (1877-1937), který v letech 1902-1903 navštívil Spojené státy americké a fotografoval zde.

Denně pracují s fotografií, často používají stejný nástroj – fotoaparát i stejnou terminologii, ale hovoří o zcela jiném pojetí fotografie. Kniha přináší 22 rozhovorů s významnými zástupci různých přístupů k fotografii.

Alexandr Skalický patřil do skupiny domácích fotografů, kteří zejména v období 80. let reagovali na podněty konceptuálního umění 60. a 70. let, jenž pronikaly do bývalého Československa ze Západu.

Fotografická a literárně-dokumentární kniha přibližuje osobnost a životní peripetie Felixe Kolmera, skauta, vězně z Terezína, Osvětimi a Friedlandu i odborníka na akustiku.

Na podzim 2016 uplynulo přesně padesát let od doby, kdy na vesnici u Šumperku dostavěli první rodinný dům typu „V“. Pod obecně užívaným názvem šumperák se stal legendou, nejstavěnějším domem v Československu. Byl milován i nenáviděn.

Autorská publikace HOMOurban přináší fotografie dokumentaristy Imricha Vebera ve výrazné grafické úpravě Jakuba Wdowky.Obsahuje 70 fotografií.