Přestože byl Pavel Vavroušek (*1946) zařazen významnou historičkou umění Annou Fárovou na dnes již legendární výstavy v Činoherním klubu a následnou přehlídku 9 & 9 v Plasích, jeho tvorba zůstala až do nedávna známa jen několika málo odborníkům.
Objevte nejstarší litografickou dílnu v Čechách – uměleckou tiskárnu v Říční ulici na Malé Straně v Praze. Založil ji známý pražský tiskař František Toci ještě za dob císaře pána.
Karel Novák (1925–2007) byl fotbalový útočník, který hrál za ŠK Slovan Bratislava, Spartu Praha, Bohemians Praha a dva zápasy odehrál i v reprezentačním dresu.
Nejrozsáhlejší dosud vydaná monografie fotografky Dagmar Hochové sleduje život a dílo prizmatem vyprávění jejích generačních souputníků, dobových dokumentů, autorčina archivu negativů a publikací, které o její práci vyšly po pádu komunismu.
Jana Šturdíková více než deset let zaznamenávala od kotelny až po hromosvod a v deseti bytech původní prvky běžného funkcionalistického domu postaveném v Bratislavě v roce 1936 židovským architektem Alexandrem Skuteckým.
Rázovitý Ostravák Otakar Matušek (1953–2022) vytvořil navzdory bojům se svými duševními problémy ojedinělé literární a fotografické práce, které nám připadalo žádoucí vytáhnout ze zapomnění.
Specifické poměry v totalitním Československu zrodily kvalitativně novou střední třídu, lišící se od střední třídy první republiky, která pro nás zůstává symbolem prosperující moderní demokracie.
Fotografická a literárně-dokumentární kniha přibližuje osobnost a životní peripetie Felixe Kolmera, skauta, vězně z Terezína, Osvětimi a Friedlandu i odborníka na akustiku.
Pavel Vavroušek fotografoval v letech 1971–1981 Novou Sedlici, nejvýchodnější vesnici tehdejšího Československa. Snažil se zachytit jeden z posledních ostrovů venkovské pospolitosti, kde lidé žili tradičním stylem života.
Alexandr Skalický patřil do skupiny domácích fotografů, kteří zejména v období 80. let reagovali na podněty konceptuálního umění 60. a 70. let, jenž pronikaly do bývalého Československa ze Západu.
Kniha představuje průřez celoživotním dílem Gustava Aulehly (*1931). Tento krnovský projektant rozvíjel principy humanistické fotožurnalistiky Henriho Cartier-Bressona v prostředí malého města.
Na podzim 2016 uplynulo přesně padesát let od doby, kdy na vesnici u Šumperku dostavěli první rodinný dům typu „V“. Pod obecně užívaným názvem šumperák se stal legendou, nejstavěnějším domem v Československu. Byl milován i nenáviděn.
Denně pracují s fotografií, často používají stejný nástroj – fotoaparát i stejnou terminologii, ale hovoří o zcela jiném pojetí fotografie. Kniha přináší 22 rozhovorů s významnými zástupci různých přístupů k fotografii.
Knižní esej George Kublera představuje specifický přínos poválečné Ameriky k dějinám umění. Snaží se založit metodu dějin umění nově a jinak – tak, aby se daly použít na zhodnocení jakékoli umělecké kultury, nikoli jen evropské tradice.
Po Domácím slovníku a Překladu vydává nakladatelství PositiF třetí autorskou knihu Překlapy a přehmaty současné české umělkyně Markéty Magidové. Autorka zde intermediálně propojuje literární texty, fotografie, divadlo, současný tanec.
První kniha o legendárním rodinném domu z období socialismu, který v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století vyrostl v téměř každém městě nebo vesnici.
Kniha Ondřeje Durczaka mapuje mizející i zaniklá místa Ostravy. Na téměř 400 fotografiích přibližuje poslední zlomky původní kultury tohoto „černého města“.
První souborné vydání fotografií Eugena Wiškovského společně s jeho texty. Fotograf, pedagog, překladatel Sigmunda Freuda a v neposlední řadě také tenista Eugen Wiškovský (1888–1964) je stále více oceňován jako čelný představitel české avantgardy.