Nakladatelství Ústav pro studium totalitních režimů

Další číslo časopisu Paměť a dějiny připomíná různé podoby odporu proti nacistické a komunistické diktatuře i současné zápasy o uchování a interpretaci historie. Nabízí tak pestrý a tematicky soudržný pohled na minulost i současnost.

Časopis Securitas Imperii 46 je opět tematicky zaměřen, tentokrát na 80. výročí konce druhé světové války a vzestup moci Sovětského svazu a jeho vlivu na vývoj v Československu a na mezinárodní situaci, resp. počínající studenou válku ...

Tématem této historické monografie jsou politicky motivované případy sebeupálení v sovětském bloku v letech 1966–1989. Na základě historických pramenů autor napsal studii o tomto fenoménu a jednadvacet portrétů živých pochodní.

Tato kritická studie dokládá na základě konkrétních dobových příkladů, že pojem „zneužívání psychiatrie“ je třeba definovat a pojímat v širším slova smyslu, a to zejména z hlediska jeho realizace v rámci totalitárního systému.

V roce 2025 uplynulo 75 let od útoku komunistické státní moci na mužská i ženská společenství zasvěceného života, řády a kongregace. Předkládaná kniha se zaměřuje nejen na jejich perzekuci během let, kdy se komunistický režim v ČSR etabloval.

Ve svých textech autor uvažuje o ideálech, které formovaly naši demokracii a ukazuje, že skutečný dialog o svobodě a odpovědnosti nikdy nekončí.

Publikace přibližuje nejkrvavější období sovětského režimu, tzv. Velký teror let 1937-1938, z československé perspektivy, odhaluje tragické osudy krajanů a popisuje jejich příběhy.

Tematické číslo časopisu Paměť a dějiny 3/2025 má v titulu „ženy ve stínu dějin“. Gwendolyn Albert píše o nucených sterilizacích romských žen.

Sny paměti jsou koláží nedokončených vzpomínek a dalších textů Larisy Bogoraz, které z její pozůstalosti vybral pro charkovské nakladatelství Prava Ljudini Jevgenij Zacharov.

Podrobně zpracované téma osudů rodiny symbolisty Františka Bílka odvíjející se na pozadí třeskutého 20. století.

Kniha obsahuje dvaašedesát dokumentů týkajících se vztahů mezi KGB a satelitní československou StB po okupaci ČSSR armádami Varšavského paktu v čele se Sovětským svazem.

S vědomím absurdity situace a dramatu lidské existence v okolnostech vrcholného stadia genocidy, popisuje Pavel Fischl ve své autobiografické novele martyrium v továrně na smrt, kam byl ve 22 letech deportován z Terezína.

Ďáblický hřbitov, jedno z velkých pražských pohřebišť, skrývá už od druhé světové války temné tajemství.

Předkládaná publikace je zaměřena na popis a výklad událostí posledních týdnů a dnů existence komunistického režimu v Československu na různých místech republiky, ve velkých centrech i na „venkově“

V roce 2025 si připomínáme už osmdesát let od konce druhé světové války. Jaro roku 1945 bylo turbulentní dobou plnou protikladů a rozporů, což odrážejí i články, které najdete v Paměti a dějinách 1/2025.

Časopis Securitas Imperii č. 45 je u příležitosti 35 let od pádu komunistických režimů ve střední Evropě tematicky zaměřen na některé aspekty následného československého, resp. polského procesu „dekomunizace“ a „desovětizace“.

Kniha přináší detailní pohled na sovětskou perzekuci židovských uprchlíků, nabízí dvacet jedna rozhovorů s československými židovskými uprchlíky, kteří se v letech 1939–1941 ocitli v sovětských pracovních a zajateckých táborech. Amglicky.

Spisovatel Jaroslav Foglar a jeho potýkání se Státní bezpečnosti, příběh představitele roszakovské kontrakultury Lubomíra „Čaroděje“ Droždě nebo třeba polozapomenutý osud mládeže z Československa, která před nacismem uprchla do Dánska, ...

Mezi Benešovem a Sedlčany se za 2. světové války nacházela největší základna Waffen-SS v Evropě – vojenský výcvikový prostor Böhmen.