V životě básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka patřilo přátelství s Janem Franzem mezi ty nejintenzivnější a nejniternější. Kniha představí příběh jejich neobyčejného přátelství a zpřístupní vzájemnou korespondenci.
Dalším kamínkem do toufarovské mozaiky, kterou trpělivě a pečlivě skládá spisovatel Miloš Doležal, je jeho text čtrnácti zastavení křížové cesty.Důležitým rozměrem knihy je výtvarný doprovod — pašijový cyklus Bohuslava Reynka.
V knize autora Miloše Doležala, Toufarova životopisce, navštívíme místa, provázaná se životem, činností a smrtí jedné z prvních obětí komunistického režimu u nás – faráře z Vysočiny Josefa Toufara (1902 – 1950).
Červen 1945. Válka skončila a krajinou táhne podivné procesí – skauti ve stejnokrojích vedou (a jeden se veze) velblouda dvouhrbého, přesněji velbloudici, které říkají Pepito. Zastaví, když se spustí dešťová přeháňka.
Básník, rozhlasový redaktor a dokumentarista Miloš Doležal (nar. 1970) se v útlé knížce vrací do svého dětství na Vysočině a v cyklu miniatur, zápisků, ragikomických historek a drobných příběhů zaznamenává reálsocialismus.
Knížka–sborník /s podtitulem 25. února Zahrádka, Kaliště/ je vydána u příležitosti temného 70. výročí komunistického puče a násilného přeložení jedné z prvních obětí komunistického teroru u nás P. Josefa Toufara do Číhoště.
Literární návrat velkého tuláka. Neznámé a dosud nevydané texty. Vzpomínky na kumpána Jaroslava Haška. Povídky z protektorátní Vysočiny. Křivolaké veršovánky.
Kam zmizel tajemný číhošťský oltářní křížek? Co měl Josef Toufar při únosu StB u sebe v kapsách? Jaký je životní příběh knězova spoluvraha, estébáka Ladislava Máchy? Jak se v Číhošti filmovalo a kdo v propagandistickém filmu vystupoval na kazatelnu?
Kniha přináší dosud neznámé texty P. Josefa Toufara (1902-1950), čihošťského faráře umučeného komunistickou Státní bezpečností, které pronesl v posledním půlroce svého života.
