Pojďme mluvit o sobě. Pojďme zjišťovat, co jsme a nacházet, kdo jsme. Je to důležité, protože stejně tak, jako je potřeba rozhlížet se okolo sebe, je zásadní rozhlížet se i uvnitř sebe sama. Jak seproměňuje naše já v čase? A jak toto vše zachytit?
Jaký je nezápadní pohled na dění ve střední a východní Evropě a ve střední Asii? Jak se
může promítat postkoloniální kritické myšlení na tuto oblast, ať už z vnějšího pohledu, tak z
nepoměrně více opomíjeného pohledu zevnitř?
Je zajímavé, nakolik je svět fotografie propojen s turismem, jinými slovy, kolik mohou mít oba
fenomény společného. Pokud se na ně budeme dívat optikou masového jevu, mohou být i podobně
staré.
Zvýšený krevní tlak neboli hypertenze je metaforou pro otázku nového
virtuálního já a proměnlivosti znovu utvářené identity, tedy tématem
letošního Fotograf Festivalu s názvem Hypertension23 a také tohoto
čísla, které je na festival úzce napojen.
Toto vydání vybočuje z řady tematických čísel. Je totiž věnováno oslavám dvaceti let časopisu. A jak už to tak při narozeninách bývá (a zvlášť těch kulatých), vzpomínky na uplynulé se protínají s budoucností.
Jídlo je primárně základní fyzickou potřebou každého živého tvora. V kontextu lidské společnosti otázky okolo jídla a zajištění potravy vnímáme jako nepřetržitý, nutný proces spojený s produkcí, distribucí, prezentací, spotřebou a likvidací statků.
Číslo s názvem „Postdigitální fotografie“ vychází z teoretického myšlení předčasně zesnulého teoretika Filipa Lába. Navazuje na jeho knihu Postdigitální fotografie vydanou v květnu roku 2021.
Čtyřicáté číslo časopisu Fotograf je věnováno pozemšťanství. Jako obvykle tak částečně sdílí téma Fotograf Festivalu, ale rozšiřuje jej jak o teoretické, tak další fotografické roviny.
V rámci probíhající pandemie se rozvinula široká veřejná diskuse o nutnosti vzájemné blízkosti v distanci, solidaritě a nových organizačních systémech.
Umělá inteligence umí psát obstojné básně a název tohoto čísla je toho důkazem. Vyhozené počítačové komponenty mohou skrývat možnost reinkarnace starých dat.
Smyslem čísla je hledat možnosti setkání a sdílení emocí skrze médium fotografie a videa, která nerovnosti v terénu vyvažují nebo z nich obě strany pozitivně těží.
Fenomén utopie chápeme jako problematicky široký pojem, a proto se jej snažíme ukotvit především v oblasti politické ekonomie a čtenáři ho představit prizmatem co nejsoučasnější umělecké a teoretické interpretace.
Ambicí čísla je navrhnout jiný, nebinární pohled na vztah mezi člověkem a faunou, snažící se reflektovat jeho původní podstatu včetně kontextu dopadů lidské činnosti na něj.
Na konci roku 1989 došlo v tehdejším východním bloku k pádu totalitních režimů, který radikálně předznamenal vývoj dalších desetiletí a zároveň se stal impulsem konce dějin.
Časopis Fotograf, vycházející paralelně s Fotograf Festivalem stejného tematického zaměření, představí fotografy a umělce věnující se skrze reprodukční médium otázkám provázaným ve spletenec časů mimo práci a časů finančně honorovaných.
Zobrazení těla může mít mnoho podob zrcadlících nekonečnou lidskou touhu otiskovat fragmenty sebe sama. Téma těla, tělesnosti se ve fotografii objevuje od samého počátku. Není to však jen klasická a tolik opakovaná podoba aktu.
Pro téma čísla je zásadní moment z dějin fotografie, který uvedl hledání kontemplace prostřednictvím fotografických záznamů do centra pozornosti zcela zásadním způsobem.
