Nakladatelství Refugium Velehrad-Roma

V modlitbě stále znovu opakujeme prosbu Ježíšových učedníků: „Pane, nauč nás modlit se.“ Stejně jako apoštolům Ježíš celé církvi dává modlitbu Otčenáš. Nesytí duši spousta vědomostí, ale vnitřní procítění a zakoušení pravdy.

Po Špidlíkově smrti se našly jeho kusé osobní poznámky, které nebyly nikdy publikovány. Jejich hodnotu považují ti, kteří pracují s kardinálovým dědictvím, za natolik podnětnou, že jsme se rozhodli text zpřístupnit.

Témata duchovního života vycházejí ze současnosti. Synodální realita – nepřejeme si hovořit o skutečném Rupnikovi. Falešná rozlišení ve virtuálním a naaranžovaném besedování. Spočinutí v živém Kristu a radost z Písma – pramene realismu.

Louis de Wohl ve fiktivním příběhu, jak Ignác změní život tomu, kdo ho zranil, populárním způsobem pro mládež i dospělé představuje Ignácův Vlastní životopis.

V románovém životopise Františka Xaverského pro mládež i dospělé autor plasticky přibližuje osobnost Františka, který zakotven v Bohu se stal milovaným přítelem těch, ke kterým byl poslán.

V textu nalezneme otázky: jak naše synodalita souvisí s odvahou hovořit o Rupnikovi; co to je eschatologie; zda je Bůh zastíněn naší prací pro něho; proč oslovujeme Boha osobním jménem Ježíš; naše zralost v očekávání Ježíšova Druhého příchodu; ...

Sicilská křesťanská prvomučednice. Je jednou ze sedmi žen, které jsou jmenovány v římském kánonu při mši svaté. Ochraňuje před eruptivními povahami zlovolných lidí a od 20. století se uctívá také jako patronka chránící před nemocemi nádoru prsu.

Sedmý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Fredericka Coplestona s podtitulem Od Fichteho k Nietzschemu se zabývá německou filosofií devatenáctého století.

Za nejvýznamnější duchovní odkaz východní spirituality – vedle tradice ikon – se obecně považuje „encyklopedie“ duchovních textů zvaná Filokalie.

Druhý břeh nepředstavuje útěk od reality všedního dne, ale splnitelnou naději, že svět je bohatší a zajímavější než doposud tušíme, a že lidský život je komplexnější než jen upachtěnost v každodenních stereotypech.

Nakolik vyzýval Tolstoj k odkládání zbraní a vybízel k abstraktnímu usmiřování? Jak se falešným postojem pacifisty trápil Dostojevský? Nenapomohl pasivní přístup k nastolení ruské revoluce?

Svatá Ludmila, matka českého národa, už ledacos s naším srdcem prožila. Novéna ­zdůrazňuje, že v přelomovém čase velkých světových, ale i našich „soukromých“ bojů je důležité přijmout lék Hospodinův: odpuštění.

Monika (332–387), matka Augustinova, je nejen populární světicí, ale osvědčenou patronkou v naléhavých situacích „nepodařených rodin“.

Podrobné a systematické pojednání o duchovních proudech, osobnostech a literárních dílech jezuitů napříč staletími: od počátku až po autorovu současnost (zemřel v roce 1942). Základní dílo pro pochopení jezuitské mentality a charizmatu řádu.

Pouť od Ježíšova vzkříšení k našemu osobnímu vzkříšení patří k základním otázkám života. Kniha formou rad duchovního otce mladým lidem odkrývá proces poznání toho, kým máme před Bohem být a co dobrého dokážeme vykonat.

Čekání na příchod nového biskupa je požehnaným časem.

Co by řekl Tomáš Špidlík k současnému Rusku? Jaká je vlastně modlitba těch, kdo nepřijímají papeže Františka?

Toskánská mystička Gemma Galganiová (1878–1903) nás devět dní provází Ježíšovým životem. Texty nám pomohou zorientovat se ve spiritualitě a rozpoznávat kritické okamžiky duchovního života.

Gertruda Veliká z Helfty (1256–1302), tolik ctěná Terezií z Ávily či Petrem Kanisiem, užívala již všechna zvolání známá v litaniích k Ježíšovu Srdci.