Nakladatelství Sursum

Etela Farkašová se v nové esejistické knize vrací k fenoménu ticha/ztišení a pomalosti/zpomalení jako parciálním kritériím na přehodnocení způsobu života v přehlušené, hektické nonstop společnosti.

Další autorova kniha pohádek inspirovaná krajinou Vysočiny přináší laskavé slovo, mravní poučení, poutavý příběh a hlavně dobrý konec.

Autorova povídková kniha nás opět přenáší do budoucnosti, kde se střetává svět ajťáka s každodenní realitou.

Novela Meta temnostní je psychologická sonda do světa ženy, která se nikdy neprotivila řádu, která se řídí heslem: Miluj a čiň co chceš. A přece se tato žena nakonec dopustí osudového činu, který je hrozivý nejenom pro ni.

Celou básnickou sbírku lze nejlépe definovat slovy autora: „Název DNF, který znají sportovci jako nedokončený závod, did not finished, mě napadl hned, protože jsem několik závodů okolo padesátky skutečně nedokončil a to nejen ve sportu.

Kniha se věnuje poznávání a zaznamenání historie hornictví v jihomoravském regionu – především střední části Rosicko-oslavanského revíru, tedy oblasti Zbýšova.

Nová kniha autora, jemuž se příroda, zvěř, cestování a zejména lov staly celoživotním koníčkem a který má na kontě mnoho úspěšných publikací, je věnována kamarádům – milovníkům mysliveckých příběhů.

Předklášterská farnost putovala převážnou část své cesty dějinami společně s farností v Tišnově. Jejich společenství trvalo od založení kláštera Porta coeli v roce 1233 až do roku 1782, tzn. 550 let.

Geniální slovní hříčky s absolutními rýmy pro dospělé a s jejich cenzurou snad i pro děti. Navazuje na předchozí sbírky Apokalipsa – A pokálí psa a Prskafky Poežije. Texty básní jsou doplněny vtipnými ilustracemi známého karikaturisty J. Hrubého

Kniha říkanek o zvěři a rybách určená předně pro nejmenší, a to nejen pro potomky myslivců a rybářů, ale samozřejmě i potomky všech, kteří mají zdravý rozum i vztah k přírodě.

Publikace uvádí česká rodová jména cizokrajných rostlin, tedy těch rodů, které se přirozeně nevyskytují v České republice. Kniha obsahuje část latinsko-českou a česko-latinskou.

Publikace vznikla na základě zkušenosti autorky, která při jedné z cest přivezla do Tanzanie mobilní telefon, aby zkusila propojit venkovskou dívku se svojí dcerou. Vznikla z toho krásná živá konverzace s obrázky, videi i hlasovými zprávami.

Žena našívající záplaty je český překlad díla slovenské autorky, která byla za tuto knihu oceněna prémií slovenského Literárního fondu. V krátkých povídkách odráží realitu přes filtr vlastního světa, do kterého se ponořuje při denním hledání jistot.

Když se dřevěná flétna s krásným štíhlým tělem a ještě krásnějším hlasem ztratí a dostane se do rukou nahluchlého dědy, zjistí, jak to na světe doopravdy chodí... není to jen o tom snít, jak před ní budou v Indii tancovat kobry.

Vávrové ohnivá
Tu „panenku“ jsem otevírala obezřetně. Básníků, natož básnířek, je tolik. Více než čtenářů jejich básní... vždyť verše nečtou mnohdy ani básníci (vnímající se navzájem jako konkurence) …svět je zlý, že?

Když říkáme, že jsme „na vrcholu“, zakoušíme nejlepší období v různých oblastech života, kde úspěch nebývá samozřejmý.

Chorobně senzitivní, až z „normálu“ vychýlené bytosti mohou někdy zachytávat poruchy nebo kazy světa mnohem intenzivněji než ostatní lidé a jejich reakce mohou být extrémní.

Pro profesionály i pro laiky – je tu nyní učebnice, která vás dokáže hantecu naučit. Také vám pomůže zorientovat se v rozdílech mezi „organicky vzniklou“ brněnštinou, jazykem „živlů na okraji společnosti (tzv. plotny)“ i současným hantecem.

Po studiu dostupných pramenů se autorovi podařilo nashromáždit přes dva a půl tisíce nejenom současných hantecových výrazů, ale i výrazů dřívějších a zapomenutých. Výsledkem snažení je slovník na určité vědecké bázi, blížící se skutečným slovníkům.

Mojmír Bártek (všemi přáteli zvaný Mojda) – jazzový hudebník, bývalý člen Orchestru Gustava Broma – je svérázná postava. Za někdy ztřeštěným vnějším projevem je hluboká schopnost vidět krásu světa a intuitivně rozumět lidem.