Valhala

/ Wendy Šimotová

Nakladatelství Argo si pro všechny milovníky české fantasy literatury připravilo opravdu knížku k sežrání. Starou a čtenáři oblíbenou Valhalu od Františka Novotného vydalo v úžasném, neuvěřitelně těžkém ale stále stejně epickém – tentokrát ovšem souborném – vydání. Svým fanouškům a čtenářům tak dodalo na pulty knihkupectví opravdu pořádné literární sousto, po kterém se rozhodně pořádně zaprášilo.
Nakladatelství Argo si pro všechny milovníky české fantasy literatury připravilo opravdu knížku k sežrání. Starou a čtenáři oblíbenou Valhalu od Františka Novotného vydalo v úžasném, neuvěřitelně těžkém ale stále stejně epickém – tentokrát ovšem souborném – vydání. Svým fanouškům a čtenářům tak dodalo na pulty knihkupectví opravdu pořádné literární sousto, po kterém se rozhodně pořádně zaprášilo.

Musím se přiznat že na Valhalu jsem opravdu velice těšila a slibovala jsem jí od ní hrozně hodně. O to více mne mrzí, že jsem z ní byla drobátko zklamaná. Ale hned vám taky vysvětlím proč. Valhale se rozhodně nedá vytknout nápaditost i celkové zpracování děje a ta knížka má rozhodně velký potenciál, ale nějak se časem ukázalo, že to není zrovna můj šálek čaje. Už asi do poloviny knížky jsem se do čtení musela vyloženě dokopávat a byla doba, kdy jsem jí nečetla vůbec, protože se mi do ní vůbec nechtělo.

Možná by se hodilo říct také něco k ději, že, Takže… všechno začíná sestřelením mladého pilota I. světové války Arnima von Galwitz. V leteckých jednotkách kolují už pěkně dlouho zvěsti o překrásných Valkýrách, které se usazují na křídla letadel jejichž piloti jsou poté brzy sestřeleni. I Arnim brzy zjistí, že Valkýry nejsou jen vymyšlené postavy, ale že jsou, stejně jako on z masa a kostí. A mají svůj cíl a záměr. Sestřelené letce odvádějí do velmi zvláštní a rozsáhlé Valhaly, kde dál plní své funkce pilotů i když za letku jiného národa a jiné země.

Přičítám to dvěma věcem. Ta první je právě ta epičnost, která může někoho oslovit a někoho spíš naopak totálně odradit. Ve světě Valhaly jsem se ztrácela a občas jsem si nebyla jistá, kde zrovna jsem a která postava patří ke komu a jakou má v knize roli. Tenhle trabl by krásně vyřešila pěkná mapa celé Valhaly – seznam všech postav v knize je, pěkně na konci a moc pěkně zpracovaný, ale uznejte, bavilo by vás během toho, co čtete nějaký příběh pořád listovat na konec knihy a hledat kdo je kdo?

Jinak se ději jako takovému nedá nic moc vytknout. Valhala je opravdu záležitost s nápadem, ale osobně bych myslím si více ocenila nové vydání v provedení, jak bylo původně – tedy každá část zvlášť. V tomto, sice krásném, ale poněkud nepraktickém vydání se Valhala moc číst nedá. Do autobusu nebo do vlaku si jí nevezmete neb je děsivě těká, navíc tlustá a rozměrově velká a tudíž neuvěřitelně nepraktická. V posteli v noci se taky moc dobře nedrží takže zbývá buď čtení v leže nebo v sedě s tím, ž jí máte položenou nikde na stole – a to taky není zrovna ideální pozice pro čtení co myslíte?

K příběhu jako takovému v podstatě žádné výhrady nemám. Zkombinovat První světovou válku, svět Valhaly a jemně se dostat až do Druhé světové války je docela zajímavý nápad se kterým kromě Františka Novotného asi zase jen tak někdo nepříde.

Další články

Kvítek karmínový a bílý je kniha, o které se mluví snad všude. Na stránkách tisku, na sociálních sítích a nedávno proběhl milý křest za účasti autora Michela Fabera. Obvykle se tak moc mluví o knihách buď kontroverzních, a nebo opravdu dobrých. Přestože částečně kontroverzi Kvítek nepostrádá, v tomto případě jde spíš o to druhé. Nemohu se, bohužel, ubránit velkým slovům a Kvítek považovat za událost podzimní literární sezóny.
Recenze

V korzetu viktoriánské doby (recenze Kvítku karmínového a bílého)

Kvítek karmínový a bílý je kniha, o které se mluví snad všude. Na stránkách tisku, na sociálních sítích a nedávno proběhl milý křest za účasti autora Michela Fabera. Obvykle se tak moc mluví o knihách buď kontroverzních, a nebo opravdu dobrých. Přestože částečně kontroverzi Kvítek nepostrádá, v tomto případě jde spíš o to druhé. Nemohu se, bohužel, ubránit velkým slovům a Kvítek považovat za událost podzimní literární sezóny.
 | Tomáš Fojtík
Nijak nevtipkuju, nijak si nevymýšlím. Kniha tohoto názvu je k mání. A že se známý sexuolog profesor Petr Weiss jmenuje stejně jako editor Oka? Řekněme, že je to náhoda, pokud na něco tak nevědeckého věříte.
Recenze

Weissova navigace sexem

Nijak nevtipkuju, nijak si nevymýšlím. Kniha tohoto názvu je k mání. A že se známý sexuolog profesor Petr Weiss jmenuje stejně jako editor Oka? Řekněme, že je to náhoda, pokud na něco tak nevědeckého věříte.
 | Tomáš Weiss
Spisovatelka Klára Smolíková rozhodně nezahálí. Je v poslední době jí vyšly hned tři knížky (Jak se staví město, Vynálezce Alva a Viktorka a vesmírná dobrodružství). No a protože se dle mého o dětské literatuře a dětském komiksu zvlášť moc nemluví bylo by možná záhodno toto napravit. Proto vám v tuto chvíli přináším recenzi právě na jednu z výše zmiňovaných knížek, a sice na úžasnou Viktorku a vesmírná dobrodružství.
Recenze

Viktorka a vesmírná dobrodružství

Spisovatelka Klára Smolíková rozhodně nezahálí. Je v poslední době jí vyšly hned tři knížky (Jak se staví město, Vynálezce Alva a Viktorka a vesmírná dobrodružství). No a protože se dle mého o dětské literatuře a dětském komiksu zvlášť moc nemluví bylo by možná záhodno toto napravit. Proto vám v tuto chvíli přináším recenzi právě na jednu z výše zmiňovaných knížek, a sice na úžasnou Viktorku a vesmírná dobrodružství.