“Z čeho jsi stvořen, z jaké podstaty, že tolik podob máš a vždy jsi jiný?”

Hlavní hrdinka, María Dolzová, roky vídala ve své oblíbené kavárně u snídaně Luisu Aldayovou a Miguela Desverna. Roky měla před sebou tenhle dokonalý pár, jak jim léta sama pro sebe říkala. Najednou se však její snídaně stávají nechtěnou rutinou. Luisa ani Miguel nepřicházejí. Stávalo se to i dříve, hlavně v době prázdnin, a tak María nejprve přijme, že se její snídaně scvrkne na rychlou kávu, něco k snědku a honem do práce. Teprve přítelkyně ji upozorní, že Miguel byl nešťastnou náhodou ubodán bezdomovcem.

A tu se rozjíždí nečekaný sled událostí, které nešťastnou Maríu, slečnu Uvážlivou, jak byla “dokonalým párem” pojmenována i ona,  vrhnou doslova do víru dění. María se stává nečekaně pozorovatelkou i svědkyní nešťastné ženy, truchlící pro svou velkou lásku, i vyšetřovatelkou prapodivného neštěstí nebo vraždy. Coby detektiv je však naprosto neschopná, a tak když v závěru románu odhalí zločin pouhopouhou logickou úvahou, která jí bezděky vytane na mysli, je už zřejmé, že jako vyšetřovatel zločinu naprosto selhala a navíc vlastně pravdu nikdy znát nechtěla, byť ji měla léta pod nosem protože by tím ublížila nejen sobě ale i Luise.

Autor nás vtáhne na pole morálních problémů, které s sebou někdy nová partnerství přinášejí. Neváhá nám předestřít důkazní materiál také ze světové literatury. Tak mu například v roli svědků pomáhají Tři mušketýři nebo citáty z bible, své místo tu má i Honoré de Balzac a William Shakespeare. Marías se ale nekasá tím co všechno zná, pouze v rámci kontextu dokazuje univerzalitu některých již kdysi vyřčených vět a myšlenek.

Zamilovanosti jsou zkrátka knihou o lidském životě i s jeho absurdní stránkou, někdy o promarněných příležitostech, někdy naopak, ale hlavně jsou poutavou a vzrušující četbou pro milovníka nejen klasické, ale hlavně dobré literatury v tom nejlepším slova smyslu!

Mirka Fojtíková, Městská knihovna Praha