Doležal, Jan

Román o vykořeněnosti s detektivní linkou a příměsí okultismu, získal prestižní Gjalského cenu za nejlepší chorvatskou prózu.

Deník o Čarnojevićovi – stěžejní román srbské avantgardy, poprvé vydaný v roce 1921, patří v evropském kontextu k nejpozoruhodnějším prózám s tematikou první světové války a byl přeložen i do francouzštiny a němčiny.

Ponurý cyklus povídek, zakončený obrazem Batinské bitvy, je jedním z vrcholů chorvatské válečné i psychologické prózy.

Nejlepší povídková kniha chorvatské moderny, odehrávající se převážně v Dubrovníku a okolí, zachycuje s velkým smyslem pro povahokresbu a psychologický detail traumatické stavy a situace.

Lektorka Školy psaní ukáže svým žákům tajemný dar, který dostala – stroj na příběhy – a požádá je, aby ho schovali. K čemu slouží takový stroj? Jakou odvádí práci? Proč ho někdo vyrobil?

Trombonista vukovarské dixielandové kapely vzpomíná v záhřebském vyhnanství na dospívání a zrání členů orchestru v rozmezí let 1960–1991.

Kniha povídek Loď z vody – zásadní dílo chorvatské prózy sedmdesátých let – představuje katalog neobyčejných a bizarních postav, událostí a legend spojených napříč dějinami s autorovým rodným městem na břehu Dunaje.

Nišvil devadesátých let – neskutečně skutečné centrum jižního Srbska v divoké, mrazivé době tragických konců a nových začátků – je jevištěm nezaměnitelných povídek o podsvětí, sexu, drogách, rodinných vztazích, rocku a popu.

V druhé výpravě do pohádkového světa Bunjevců, chorvatské etnografické skupiny z pomezí Srbska a Maďarska, uvidíte stromy vyskakující ze země, neobyčejnou řež se sedmihlavými dračími psy nebo čarovnou moc kusu futra.

V klasickém chorvatském románu odjíždí sirotek Amadeus Zlatanić na konzervatoř do Prahy, kde poznává přísnost profesorů, odříkání a strádání, jakož i rozmanité podoby kultury konce 19. století.

Jak přemoci Jehlového krále, proč se všichni bojí půlnočních vos a jak se dostat do města rotujícího na psím chlupu? Co se stane, když si kouzelná babka sundá železnou pantofli, když kůň sní drobek chleba ze zobáku zabité vrány a jiné.

Král chorvatské detektivky Goran Tribuson se představuje ve své nejlepší formě.

Vrcholný román chorvatské moderny je prosycen vypjatými emocemi, horkou krví, hýřením a sexem. Impulzivní a zpupný hrdina dokáže nejen milovat spousty žen, uštvat koně a vypít hektolitry alkoholu, ale i palčivě uvažovat nad smyslem existence.

Hobo - uhrančivý thriller, divoký i melancholický tanec podsvětím, jehož atributy - přísná hierarchie, konspirace, nedůvěra, násilí, surovost, hazard, drogy, podivné obchody - zde splývají se zkorumpovanou realitou Srbska druhé poloviny devadesátých let.

Povídky enfant terribla jihoslovanské moderny bez zábran a kompromisů obnažují hlubiny lidské duše, její rozpolcenost, temné vášně, animální instinkty a traumata podvědomí.

Autentický příběh, moderní forma, vysoká erudice a vyprávěcí talent autora, který na kosovském bojišti působil jako ošetřovatel, charakterizují jeden z vrcholů současného evropského románu.