Frei, Jan

Günther Anders ve svém eseji pojmenovává novou podobu studu: stud před vlastními výtvory, před dokonalostí strojů, které nás přerůstají. Moderní člověk už není pyšným Prometheem, ale bytostí, která se cítí méněcenná vůči tomu, co sama vytvořila.

Ve dvou přednáškových cyklech z třicátých let Karl Jaspers poprvé soustavně představil myšlenku obemykajícího – toho, co zahrnuje všechny horizonty a co se ani ve zkušenosti, ani v myšlení nemůže stát předmětem.

Trojice článků, jejichž překlad je obsahem této knížky, patří ke Guardiniho méně známým a zřídka citovaným textům, přestože jde o zásadní filosofické texty.

Eric Voegelin (1901-1985) byl německo-americký politický filosof. Předkládaná kniha se věnuje Platónovi a Aristotelovi.

Jaspersovo pojednání o posledním velkém filosofovi antiky, Plótinovi není suchá analýza filologických detailů a historických vlivů; je spíše meditací, která skrze Plótinův systém proniká k živému myšlení.

Má dnes ještě smysl hovořit o víře, o naději, o lásce? Lze ještě pod nánosy nejrůznějších karikatur, banalit a klišé najít pravý význam těchto slov?

Svazek přináší nejdůležitější texty, v nichž Voegelin analyzuje základní rysy gnóze a snaží se ukázat jejich přítomnost v moderní politické teorii, filosofii dějin i praktické politice.

Krátký spis z r. 1938 představuje jedno z nejdůležitějších Voegelinových děl. Ukazuje strukturální podobu ideologických masových hnutí (fašismu, nacismu, komunismu) s politickými náboženstvími, ...

Výbor z pozdních textů, v nichž se Voegelin silněji než ve svých dřívějších pracích soustředí na individuální zkušenost transcendence a její symbolizaci.

Co je pravá podstata mystiky? Co je v duchovní zkušenosti tím podstatným prvkem.

Mystika (1911) je již téměř celé století považována za zcela ojedinělý a do dnešní doby nepřekonaný text, jehož autorka Evelyn Underhill je dosud pokládána za nejpřednější znalkyni v oblasti duchovního uvažování.

Kniha dalšího držitele prestižní ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE97 pro rok 2010.

Sborník věnovaný dílu Jakoba vin Uexkülla, filosofujícího biologa z počátku 20. století, jednoho ze zakladatelů biosémiotiky a předchůdce etologie.