Karel Říha (1923–2016) byl filosof, katolický kněz a člen jezuitského řádu. V období 1968–1979 studoval a pracoval v rakouském exilu, v letech 1979–1990 pak působil v Římě. Po návratu do vlasti v roce 1990 se podílel na znovuobnovení teologické fakulty v Olomouci. Odborně se věnoval především dílu Immanuela Kanta a Maurice Blondela.
Francouzský myslitel se v objemném díle pokouší o originální syntézu lidské činnosti z hlediska metafyzických témat. Překlad je životním zájmem českého jezuity Karla Říhy.
Práce svérázného německého filosofa, o němž říká jak Rahner, tak Balthasar, že vnesl do teologického myšlení v Německu smysl pro paradoxy. Vyplňuje se tak v českém prostředí závažná absence.
