Vyšetřovateli pověřenému úkolem zjistit okolnosti série sebevražd mezi zaměstnanci gigantického průmyslového podniku je zřejmé, že věci nepůjdou hladce, již od chvíle, kdy v bezejmenném městě vystoupí z vlaku.
Na stránkách této knihy, jejímž editorem je Umberto Eco, najdeme obrazy mistrovských děl všech dob. Ilustrace i rozsáhlá antologie textů čtenáři přibližují rozmanité představy o kráse, jak se projevovaly od dob starého Řecka až dodnes.
Co je vlastně opakem krásy? Na tuto otázku hledá autor odpověď na stránkách výpravné ilustrované publikace, kde na příkladech děl literárních i výtvarných ukazuje, že opak krásy se neomezuje jen na ohyzdnost satyrů či Harpyjí.
Carlo Ginsburg, autor dnes již legendární mikrohistorické studie Sýr a červi, se ve čtyřech jeruzalémských přednáškách přednesených na počest Menahema Sterna věnuje vztahům rétoriky a historiografie.
Soubor šestnácti nedávno vzniklých esejistických textů známého spisovatele a badatele nese název prvního z nich, věnovaného mimořádně aktuálnímu tématu: potřebě určité společnosti mít svého nepřítele a utvořit si jeho obraz.
V této knize Eco hledá sémiotickou reflexi ve filozofických systémech od Platóna a Aristotela přes T. Akvinského ke Kantovi, ale nemenší pozornost věnuje rétorickým spisům (například barokním výkladům o metafoře) či kabalisticky založenému učení.
Do svého výboru zařadil Umberto Eco ty nejzajímavější ze sloupků, které v posledních deseti letech vycházely v magazínu Espresso. Ve vtipných a čtivých článcích se Eco zamýšlí nad problémy současného světa, italské a západní společnosti, atd.
Studie, publikovaná poprvé v italštině v roce 1999, sleduje
několik klíčových tendencí v procesu utváření moderní
české kritiky a literární historiografie na přelomu 19. a 20.
století (1883–1918).
Román z pera francouzského prozaika, ve kterém hlavní postava pan Linh opouští svoji vlast, zmítanou válečným konfliktem, a s hrstkou osobních věcí a malou vnučkou v náručí se vydává do Evropy.
