Zora Obstová

Panáček, kterého si jednoho dne vyřezal pan Geppetto z polínka a pojmenoval ho Pinocchio, ožije a hned se vrhá do nejrůznějších dobrodružství.

Publikace přináší 36 nejvýznamnějších futuristických manifestů, které usilují o radikální proměnu řady uměleckých druhů: nejen literatury, ale i divadla, filmu a fotografie, malířství a sochařství, architektury a hudby.

Vyšetřovateli pověřenému úkolem zjistit okolnosti série sebevražd mezi zaměstnanci gigantického průmyslového podniku je zřejmé, že věci nepůjdou hladce, již od chvíle, kdy v bezejmenném městě vystoupí z vlaku.

Na stránkách této knihy, jejímž editorem je Umberto Eco, najdeme obrazy mistrovských děl všech dob. Ilustrace i rozsáhlá antologie textů čtenáři přibližují rozmanité představy o kráse, jak se projevovaly od dob starého Řecka až dodnes.

Co je vlastně opakem krásy? Na tuto otázku hledá autor odpověď na stránkách výpravné ilustrované publikace, kde na příkladech děl literárních i výtvarných ukazuje, že opak krásy se neomezuje jen na ohyzdnost satyrů či Harpyjí.

Umberto Eco poukazuje v knize na některé paralely mezi určitými tendencemi v soudobém umění a postupy moderních vědních oborů.

Carlo Ginsburg, autor dnes již legendární mikrohistorické studie Sýr a červi, se ve čtyřech jeruzalémských přednáškách přednesených na počest Menahema Sterna věnuje vztahům rétoriky a historiografie.

Soubor šestnácti nedávno vzniklých esejistických textů známého spisovatele a badatele nese název prvního z nich, věnovaného mimořádně aktuálnímu tématu: potřebě určité společnosti mít svého nepřítele a utvořit si jeho obraz.

V této knize Eco hledá sémiotickou reflexi ve filozofických systémech od Platóna a Aristotela přes T. Akvinského ke Kantovi, ale nemenší pozornost věnuje rétorickým spisům (například barokním výkladům o metafoře) či kabalisticky založenému učení.

Do svého výboru zařadil Umberto Eco ty nejzajímavější ze sloupků, které v posledních deseti letech vycházely v magazínu Espresso. Ve vtipných a čtivých článcích se Eco zamýšlí nad problémy současného světa, italské a západní společnosti, atd.

Román z pera francouzského prozaika, ve kterém hlavní postava pan Linh opouští svoji vlast, zmítanou válečným konfliktem, a s hrstkou osobních věcí a malou vnučkou v náručí se vydává do Evropy.

Příběh, jehož melancholickou atmosféru výrazně dotváří všudypřítomný stín válečných hrůz.

Román francouzského spisovatele.