Americká autorka Elizabeth Kolbertová se rozhodla zasadit až detektivně pojatý příběh šestého vymírání, které probíhá přímo před našima očima, do kontextu katastrofických změn, jimiž procházela naše planeta.
Ačkoliv se vědecká komunita shoduje, že v současné době probíhá změna klimatu a významně se na ní podílí lidská činnost, veřejnost tento konsenzus nesdílí. Někteří považují klimatickou změnu za uměle zveličovaný problém, jiní naopak bijí na poplach.
Politolog Stein Ringen z Oxfordské univerzity nabízí čtenářům provokativní zamyšlení nad principy demokratického vládnutí: jak vláda přiměje občany, aby respektovali její autoritu?
Rodinný podnik, v mnoha zemích nejobvyklejší a nejrozšířenější forma podnikání, se často potýká s otázkami ohledně následnictví a správy, a zejména pak vztahů mezi managementem, členy správní rady a příslušníky rodiny.
Kniha dvou z nejčtenějších amerických autorů – biologa Roberta Lanzy a astronoma Boba Bermana – je strhujícím čtením, které naprosto převrací náš po tisíce let zastávaný názor na svět.
Autor nabízí jedinečný vhled do různých forem totalitarismů a pokouší se objasnit ideje, které ve dvacátém století inspirovaly mnohé lidi a přesvědčily je, aby žili, pracovali, obětovali se, byli poslušní a bojovali a umírali v jejich službách.
„Hrdinou Alana Skeda je kancléř rakouského císaře Františka I., který bývá ve většině historických prací představován jako symbol politického zpátečnictví a absolutismu.
Ačkoli Arnold rozvíjel ty myšlenkové postupy, které se již ustavily v jeho spisech o vzdělání, o roli kritiky a o studiu keltské literatury, eseje Kultury a anarchie se vyznačují rovněž počátkem něčeho nového.
Slavný francouzský politický myslitel, odcestoval v pětadvaceti letech do Ameriky, kde se poprvé setkal s demokracií. Historická publikace je životopisem muže, který byl prorokem demokracie v dobách revoluce.
Ve své zatím poslední esejistické knize polská autorka Jadwiga Staniszkis analyzuje aktuální téma vlivu globalizace na národní stát, a to zejména z pohledu fenoménu moci a proměny vládnutí.
Kniha významného polského historika Andrzeje Chwalby mapuje vývoj země od jednání zástupců vládní moci, Solidarity a církví u kulatého stolu v roce 1989, které umožnilo první svobodné volby ve východním bloku, až po období vstupu země do Evropské unie.
Doposud nejvýznamnější a nejdiskutovanější kniha birminghamského profesora církevních dějin, která mapuje vývoj církví a náboženských skupin od revoluce 1848 až po začátek první světové války.
