Na jedno místo v jednu chvíli přivádí autor báji, mýtus i současnou politiku. V příběhu jedné rodiny – matky a dvou dětí – se zrcadlí jedině velké dějiny, žádné osobní maličkosti. Když je člověk předurčen zachraňovat svět, nedá se nic jiného dělat…
Spis vydaný poprvé v roce 1758 vzbudil velký ohlas a přispěl k definitivnímu rozchodu Rousseaua s osvícenci, jejichž odpůrci pak dílo často využívali v polemické argumentaci.
Esej Victora Huga odráží snahu mladého umělce o zásadní průlom v myšlení o umění a je nejdůležitějščím projevem směřování mladé umělecké a intelektuální generace ve Francii první třetiny 19. století
