Prof. Olga Lomová vystudovala obory sinologie a orientalistika na FF UK v Praze, kde dnes přednáší na témata z dějin klasické i moderní čínské poezie a ideologie a k ultury v moderní Číně. Je také ředitelkou Mezinárodního sinologického centra tchajwanské Chiang Ching-kuovy nadace v Praze. Je autorkou...
Aktualizované vydání Dějin Číny od významného amerického sinologa Johna K. Fairbanka je jediným uceleným přehledem dlouhé historie této vzdálené země na našem trhu.
Čínští básníci se ve 20. století obrátili zády ke klasickým vzorům a hledali inspiraci u evropské a americké avantgardy. Aj Čching (1910–1996) patří ke druhé generaci čínských modernistů.
Stěžejní dílo čínsky píšící tibetské básnířky, esejistky a blogerky Cchering Özer, Zápisky z Tibetu, vyšlo poprvé v roce 2003 v Kantonu, krátce nato však bylo v ČLR zakázáno.
Kniha vrchních písařů (Š'-ťi) je základním dílem čínské historiografie. Hovoří o Číně od mytických prvopočátků až po stabilizaci sjednocené říše za císaře Wua dynastie Chan (vládl 140-87 př. n. l) a utváří obraz čínské civilizace.
Dvě čínské novely. „Zázračný cop“ se odehrává za Boxerského povstání. Dobrodružný příběh plný bojových umění. „Labužník“ zachycuje ve zkratce dějiny Čínské lidové republiky poznamenané politickými kampaněmi a „modernizací“ v duchu komunistické utopie.
Lu Jü (733-804), čínský literát a čajový mistr z období dynastie Tchang, ve své knize Čcha-ťing jako první shromáždil a utřídil všechny tehdejší znalosti o původu, pěstování, sběru, zpracování, přípravě i způsobech pití čaje.