Na podzim roku 2008 rozehrává detektiv Krauz špionážně-detektivní hru, aniž by věděl, kdy a jak skončí. Čeká na odpověď z Vídně, a přitom přemýšlí, jak pomoci svému demotivovanému kolegovi strádajícímu v koutě kanceláře.
Píše se rok 2008 a detektivové z mordparty mají na stole nejstarší případ, s jakým se kdy setkali. Základním pravidlem jejich práce je, že čím dříve se k případu dostanou, tím větší je šance na dopadení pachatele.
Krauz a Chosé pracují na oddělení vražd už velmi dlouho. Více než dvacet pět let se snaží vyrovnat se skutečností, že mezi pojmy právo a spravedlnost nelze vždy napsat rovnítko.
V polovině devadesátých let se podsvětí rozlézá, kde může, a detektivové z oddělení vražd mají plné ruce práce. Ne všechny vraždy z tohoto období však souvisí s podsvětím. Jsou i takové, které čekají v Krauzově skříni na vyřešení už léta.
Slova jsou někdy nebezpečnější než pěsti…
Ivovi je dvacet a život má před sebou. Mladší sestra Eva je jeho jediná slabost, pro niž bez váhaní vytáhne do boje.
Syn detektiva Hanzela se po letech nečekaně vrátí domů, ale místo radosti se dostaví problémy v podobě obrovského revolveru za pasem a lží o tom, kde celou dobu byl. Krauz a Chosé slíbí kolegovi, že se o jeho syna postarají.
Detektivové z oddělení vražd právě vyřešili vraždu řidiče dodávky známé tabákové společnosti. Radost z úspěchu ale zastiňuje ostuda, kterou pachatelé vrhli na celý policejní sbor.
Dvojice detektivů z oddělení vražd Richard Krauz a Josef Fischer zvaný Chosé vyšetřují nový případ: bestiální vraždu studentky architektury Moniky, kterou vrah uškrtil doma u rodičů, v jejím pokoji.
Třetí příběh z období detektivních začátků Richarda Krauze se odehrává v listopadu 1989. Richard Krauz pracuje na oddělení vražd už půldruhého roku, ale starší kolegové na něj stále hledí jako na kriminalistické ucho.
V roce 1990 začíná nová éra v dějinách našeho státu, staré socialistické struktury se hroutí, nastupuje demokracie se všemi kladnými i zápornými dopady na obyčejné lidi, policisty nevyjímaje.
V Bibli najdeme poučné sdělení o tom, že člověk vůbec netuší, kdy se přiblíží jeho konec. Když se však někdo postaví osudu, jsou z toho obvykle jen problémy. A detektiv Richard Krauz je tu od toho, aby osudové problémy řešil.
Začátek devadesátých let byl hektickým obdobím nejen na
oddělení vražd, ale v celé společnosti. Ze zelenáče Richarda
Krauze je samostatně pracující detektiv a s parťákem Joze-
fem Fischerem zvaným Chosé řeší jeden případ za druhým.
Matematický génius profesor Puskailer se po dlouhých letech věznění konečně dočkal spravedlnosti a byl propuštěn na svobodu. Nikdo mu nevěřil, že není vrah, a popravdě řečeno, ani on sám na tom občas netrval.
Oddělení vražd a smrt jsou jako zamilovaný pár v parku - jdou ruku v ruce vedle sebe a tvoří téměř dokonalou jednotu. Navzájem si na sebe zvykli, naučili se vzájemně respektovat a bát se jeden druhého.
Práce na oddělení vražd připomínala někdy Krauzovi jízdu na horské dráze: chvíli nahoru, chvíli dolů - někdy nevěděli, kam dřív skočit, jindy jako by si vrazi vybírali náhradní volno.
Kniha, poprvé publikovaná v USA v roce 2015, si pokládá zásadní otázku: Jak se mohly formální experimenty (které navíc zpravidla kritizovaly samotné vojsko či stát) objevit v instituci tak rigidní, jako je armáda.
Detektivové Richard Krauz a Jozef Fischer vyšetřují vraždu vlivného ředitele konzorcia bank. Našli ho v jeho pracovně s prostřelenou hlavou. Není jasné, jak vrah překonal důmyslný zabezpečovací systém a jak je možné, že na místě činu nezanechal stopy
Na oddělení vražd panuje tradičně dobrá nálada, protože do ranního nástupu zbývá ještě osm minut a Chosé všechny baví popisem vášnivých chvilek, které v noci strávil se svým nejnovějším objevem.