Milan Váňa

Ve spise „O vůli v přírodě“ přináší Schopenhauer hned z několika oborů (z humanitních i přírodních věd) bohaté doklady svého učení: světa jako vůle a představy.

Třetí svazek Knihovny Arthura Schopenhauera, O čtverém kořeni věty o dostatečném důvodu, dílo, jež vyšlo poprvé roku 1813 a ještě za Schopenhauerova života bylo reeditováno, neboť se podle jeho slov stalo „základní stavbou celého jeho systému“..

Druhý svazek spisu Světa jako vůle a představy je k pochopení celku nezbytnou součástí. Před čtenářem se rozprostírá obnažený svět, bez příkras, jako kdysi Śákjamunimu za hranicemi jeho paláce (nepoznání), kde nalézá všudypřítomnou bezútěšnost..

Svět jako vůle a představa: „Co v ní má být řečeno,“ píše v předmluvě ke knize Schopenhauer, „je jedna jediná myšlenka.

Všichni mluví o vzdělání. Stalo se sekulární naukou spásy, od níž si slibujeme řešení všech problémů – od potírání chudoby až k integraci migrantů, od změny klimatu až k boji proti teroru.

Kniha je přelomovým pokusem odstranit účelové mýty o první světové válce přetrvávající celé století.

Od doby svého prvního vydání ve dvou svazcích v letech 1918 a 1923 je Zánik Západu považován za jednu z nejpozoruhodnějších knih 20. století a dodnes představuje klíčový text pro chápání dějin naší civilizace.

V umění být – v umění fungovat jako plná osobnost – lze vidět nejvyšší cíl života. Ten se nám podaří, když se obrátíme od narcistické sebevztaženosti, egoismu a vlastnické orientace k psychologickému a duchovnímu štěstí – k orientaci na bytí.

Nikdo už neví, co vzdělání znamená, ale všichni požadují jeho reformu. Etabluje se řádný trh, na němž tropí své řády i neřády výzkumníci vzdělání a experti na vzdělání, agentury, testující instituty, lobbisté a v neposlední řadě vzdělanostní politici

Obrazy spotřebitele v reklamě, kritice konzumu a ochraně spotřebitele 1945–1989
Jaký je typický konzument? Jak se vyvíjí a jak ho nejlépe manipulovat? Čeho dosáhla ochrana spotřebitele?

Hildegarda z Bingenu (1098–1179) měla již od dětství vize, jako desáté dítě svých rodičů byla zaslíbena Bohu a celý její život naplňovala zbožnost i duchovnost.

Ve své nové knize vídeňský filozof Konrad Paul Liessmann sleduje hranice a rozlišování, bez nichž by ani jednotlivec ani společnost nebyli schopni přežít.

Doba Thomase Manna, zahrnující léta 1875 až 1955, vpravdě také osudová epocha německých dějin, měla jistý „odpor vůči autobiografii“ jako uzavřené knize vyprávějící o životě.

Brochova Teorie masového šílenství je souborem jeho prací z let 1939 až 1946, které chtěl vydat v americkém exilu, kam díky Jamesi Joycovi uprchl před Hitlerem, roku 1951, překazila mu to však smrt.

Práce Konrada Liessmanna vychází ze zamýšleného, ale neuskutečněného záměru Friedricha Nietzscheho napsat knihu Filosofie zakázaného vědění, ve které chtěl nastavit zrcadlo evropské kultuře a jejím ideálním hodnotám pravdy, krásy a dobra.

Americký obchodní magnát Donald Trump ve své knize vyjmenovává základní prvky správného obchodu, popisuje své dospívání a pak už se věnuje jednotlivým velkým obchodům, aby na nich konkrétně ukázal umění udělat dohodu.

Kniha je českým překladem druhého svazku Schopenhauerových Parerg a paralipomen, čili jeho vedlejších prací a pozůstatků.

Shrnutí Adornovy kritiky masové kultury.

Soubor esejů německého filmového teoretika, sociologa a historika (1889–1966), jednoho z nejzajímavějších myslitelů 20. století.