Jméno Jevgenije Prigožina ještě před několika lety znali pouze lidé, kteří podrobně sledovali dění v Rusku. Ovšem poté, kdy Rusko v únoru 2022 přepadlo Ukrajinu, se každý dozvěděl, co je Wagnerova skupina a kdo je Jevgenij Prigožin.
Nejnovější publicistická kniha Moje Rusko. Zprávy ze ztracené země známé ruské novinářky a dlouholeté redaktorky a zvláštní zpravodajky listu Novaja gazeta Jeleny Kosťučenkové velmi věrně odráží hlavní autorčiny reportérské zájmy.
Navzdory tíživému tématu je román o rozvíjející se krizi na Ukrajině plný černého humoru a groteskních prvků. A kdo jiný než nejslavnější ukrajinský spisovatel – narozený v Rusku a píšící v ruštině – může osvětlit tento nepochopitelný konflikt?
Jak „filozoficky“ zdůvodnit vraždu? Že život některých lidí je bezcenný, a tudíž není hříchem jim ho vzít? Tak nějak uvažuje Raskolnikov, klíčová postava Dostojevského románu z roku 1866.
Během druhé světové války bojoval v řadách Rudé armády přibližně milión žen, jejichž role a zkušenosti zůstaly prakticky neznámé. A právě o nich vypovídá knižní prvotinou pozdější laureátky Nobelovy ceny Válka nemá ženskou tvář.
Tématem neobyčejně zajímavé knihy mladého ruského žurnalisty je především Vladimír Putin a proměna, kterou prošla ruská společnost za patnáct let jeho vlády. Autor se opírá o řadu inteview s nejrůznějšími ruskými i zahraničními politiky.
Štvanice je román, který vypovídá mnohé o dnešním Rusku, ale i o stále aktuálnějším nebezpečí celého současného světa, jímž je manipulování veřejným míněním spojené s vytrácení se etiky z novinářské a politické praxe.
Jsme svědky toho, jak se internet stává polem nejen finanční kriminality, ale i nebezpečných útoků organizovaných vojenskými a bezpečnostními strukturami některých států na ekonomiku, organizaci a politické struktury jejich protivníků.
Rozsáhlá historická freska Říše musí zemřít popisuje politický a kulturní vývoj v Rusku během prvních sedmnácti let 20. století, tedy v době klíčové pro osudy této země a s ní i celého světa.
Moskva 2042 je satirická románová parodie, jejíž místy až mrazivý děj se odehrává v budoucnosti, v potrhle marxistickém světě, ve kterém ovšem za proroky nejsou považováni jen Lenin a Marx, ale i Ježíš.
Polina prožila své dospívání uprostřed čečenského pekla. Zažila zblízka válečnou realitu, opovržení i šikanu od spolužáků a učitelů. Ve svém příběhu odhaluje strhující svědectví o těžkém dětství, pubertě i mládí.
První díl fantasy pentalogie, která se proslavila nejen díky bravurnímu literárnímu ztvárnění, ale také díky stejnojmennému filmu. Romány, zasazené do Moskvy let 90., popisují trvalé soupeření sil Dobra a Zla.