Libor Dvořák

Jsme svědky toho, jak se internet stává polem nejen finanční kriminality, ale i nebezpečných útoků organizovaných vojenskými a bezpečnostními strukturami některých států na ekonomiku, organizaci a politické struktury jejich protivníků.

Nový překlad románu, který se řadí k nejznámějším dílům ruské literatury.

Rozsáhlá historická freska Říše musí zemřít popisuje politický a kulturní vývoj v Rusku během prvních sedmnácti let 20. století, tedy v době klíčové pro osudy této země a s ní i celého světa.

Za svobodu ostatních držel hladovku 145 dní, ve vězení tajně sepsal deník.

Mark Polevoj, dnes žijící v Praze, se ve svých povídkách vrací do rodné Oděsy a vykresluje příběhy, které se mohly odehrát pouze tam.

Moskva 2042 je satirická románová parodie, jejíž místy až mrazivý děj se odehrává v budoucnosti, v potrhle marxistickém světě, ve kterém ovšem za proroky nejsou považováni jen Lenin a Marx, ale i Ježíš.

Hlavní hrdinka románu devadesátiletá Taťána Alexejevna se v marném zápase s Alzheimerovou chorobou pokouší převyprávět otřesný příběh svého života.

Mezi námi žijí Jiní, vyvolená kasta stoupenců sil Světla a Tmy. Legenda vypráví o dávných časech, kdy jejich armády sváděly nelítostný a nebezpečně vyrovnaný boj.

Tuto knihu tvoří eseje ruského politologa a historika Sergeje Medveděva, které autor napsal v letech 2014–2017 .

Autor v knize popisuje málo známé jevy sovětského života za druhé světové války: bezohledné užívání taktiky vypálené země, úmyslné provokování nacistických represí proti civilistům a vnitřních bratrovražedných konfliktů nebo ničení vlastních vesnic

Bulgakovovo vrcholné a poslední dílo, které autorovi právem získalo světovou proslulost.

Příběh zbytečného člověka – takový je v základních rysech nejslavnější, světoznámý román Ivana Gončarova, který přináší velkolepé panorama života ruské společnosti uprostřed 19. století.

Zázračná mast, strom uprostřed místnosti, cirkusová břichomluvkyně… ale i válečný nedostatek, Stalinovy pomníky a mizení lidí ve věznicích tajné policie – to je Gruzie v textech Jeleny Bočorišvili.

Zázračná mast, strom uprostřed místnosti, cirkusová břichomluvkyně... ale i válečný nedostatek, Stalinovy pomníky a mizení lidí ve věznicích tajné policie - to je Gruzie v textech Jeleny Bočorišvili. Ty se vyznačují šíří postav a dějů.

Jeden z nejslavnějších románů světového písemnictví vyšel poprvé roku 1880. Tento literární epos je po Zločinu a trestu, Idiotovi a Běsech považován za vrchol autorovy tvorby. Obsesivní touha po životě je společným jmenovatelem psychopatických postav, otce Fjodora a bratrů Ivana, Dmitrije, Aljoši…

Uvedením Posledních svědků završuje nakladatel vydání pěti svazků nositelky Nobelovy ceny Světlany Alexijevičové, které autorka považuje za své kompletní knižní dílo.

Nový překlad Vojny a míru, věhlasného dílo Lva Nikolajeviče Tolstého, předává čtenářům cosi, co dodnes neztratilo na aktuálnosti a zajímavosti.

Druhá kniha Gurama Odišarii je logickým pokračováním románu Prezidentův kocour. Odhaluje veškeré děsivé reálie šílené a dnes již téměř zapomenuté války, která se v Abcházii před více než pětadvaceti lety odehrála.

Autor, jenž vyrostl v rodině sovětského diplomata Vladimira Ivanoviče Jerofejeva a část dětství strávil ve frankofonním prostředí, v knize obsáhl to nejhorší, co se k tématu dá napsat.

Během druhé světové války bojoval v řadách Rudé armády přibližně milión žen, jejichž role a zkušenosti zůstaly prakticky neznámé. A právě o nich vypovídá knižní prvotinou pozdější laureátky Nobelovy ceny Válka nemá ženskou tvář.