Autor v knize popisuje málo známé jevy sovětského života za druhé světové války: bezohledné užívání taktiky vypálené země, úmyslné provokování nacistických represí proti civilistům a vnitřních bratrovražedných konfliktů nebo ničení vlastních vesnic
Příběh zbytečného člověka – takový je v základních rysech nejslavnější, světoznámý román Ivana Gončarova, který přináší velkolepé panorama života ruské společnosti uprostřed 19. století.
Zázračná mast, strom uprostřed místnosti, cirkusová břichomluvkyně… ale i válečný nedostatek, Stalinovy pomníky a mizení lidí ve věznicích tajné policie – to je Gruzie v textech Jeleny Bočorišvili.
Zázračná mast, strom uprostřed místnosti, cirkusová břichomluvkyně... ale i válečný nedostatek, Stalinovy pomníky a mizení lidí ve věznicích tajné policie - to je Gruzie v textech Jeleny Bočorišvili. Ty se vyznačují šíří postav a dějů.
Uvedením Posledních svědků završuje nakladatel vydání pěti svazků nositelky Nobelovy ceny Světlany Alexijevičové, které autorka považuje za své kompletní knižní dílo.
Druhá kniha Gurama Odišarii je logickým pokračováním románu Prezidentův kocour. Odhaluje veškeré děsivé reálie šílené a dnes již téměř zapomenuté války, která se v Abcházii před více než pětadvaceti lety odehrála.
Autor, jenž vyrostl v rodině sovětského diplomata Vladimira Ivanoviče Jerofejeva a část dětství strávil ve frankofonním prostředí, v knize obsáhl to nejhorší, co se k tématu dá napsat.
Během druhé světové války bojoval v řadách Rudé armády přibližně milión žen, jejichž role a zkušenosti zůstaly prakticky neznámé. A právě o nich vypovídá knižní prvotinou pozdější laureátky Nobelovy ceny Válka nemá ženskou tvář.
V románu Prezidentův kocour vzpomíná Guram Odišaria, abcházský básník, dramatik a novinář, na exotické přímořské město Suchumi a jeho ještě exotičtější obyvatele.
Třetí díl fantasy pentalogie, která se proslavila nejen díky bravurnímu literárnímu ztvárnění, ale také díky filmovému zpracování prvního dílu. Romány, zasazené do Moskvy let 90., popisují trvalé soupeření sil Dobra a Zla.
Neználek a jeho kamarádi zažívají různá neuvěřitelná dobrodružství – potkají mluvící hřib, automobilový sirup a taky hokus-pokus... Malé hrdiny ale nic nezaskočí a poradí si se vším a s každým.
Kdo je hlavní hrdina románu Bílá holubice Córdoby, oficiálně historik umění Zachar Kordobin? Geniální padělatel, zamilovaný do výtvarného kumštu. Falzifikátor s duší skutečného umělce.
Nejlepší román o ruské okupaci Ukrajiny.
Kulometná palba rozbíjela zdi letištního terminálu na padrť a válečného reportéra Sergeje Lojka v tu chvíli ani nenapadlo, že by se mohl stát spisovatelem.
Děj románu SNUFF (2011) se odehrává v postkapitalistickém světě kolem vzájemných vztahů dvou zemí – Urkajiny, kterou obývají „orkové“, a gigantické umělé koule, která se nad ní vznáší, jmenuje se Byzantium (Big Byz) a je osídlena „lidmi".
