Dvořák, Libor

Třetí díl fantasy pentalogie, která se proslavila nejen díky bravurnímu literárnímu ztvárnění, ale také díky filmovému zpracování prvního dílu. Romány, zasazené do Moskvy let 90., popisují trvalé soupeření sil Dobra a Zla.

Neználek a jeho kamarádi zažívají různá neuvěřitelná dobrodružství – potkají mluvící hřib, automobilový sirup a taky hokus-pokus... Malé hrdiny ale nic nezaskočí a poradí si se vším a s každým.

Kdo je hlavní hrdina románu Bílá holubice Córdoby, oficiálně historik umění Zachar Kordobin? Geniální padělatel, zamilovaný do výtvarného kumštu. Falzifikátor s duší skutečného umělce.

Děj románu SNUFF (2011) se odehrává v postkapitalistickém světě kolem vzájemných vztahů dvou zemí – Urkajiny, kterou obývají „orkové“, a gigantické umělé koule, která se nad ní vznáší, jmenuje se Byzantium (Big Byz) a je osídlena „lidmi".

Druhý díl fantasy pentalogie, která se proslavila nejen díky bravurnímu literárnímu ztvárnění, ale také díky filmovému zpracování prvního dílu. i Romány, zasazené do Moskvy let 90., popisují trvalé soupeření sil Dobra a Zla.

Další kniha z řady navazující na úspěšný bestseller Noční hlídka. Ruský mladík přijde o život při návštěvě pouťového strašidelného zámku v Edinburghu. Vyšetřením jeho nezvyklé smrti je pověřen Anton Goroděckij, který se stal mágem mimo kategorie.

Román je pohledem mladého sebevědomého ruského intelektuála na hanebné moderní dějiny své vlasti, nikoli jen nahlédnutím na to, čím se dnešní Rusko ze své nedávné minulosti může pyšnit.

Tento román vyvolal v Rusku velké kontroverze a autor byl po vydání obžalován z pornografie. Jde o gradiózní perzifláž - parodii na socialistický realismus budovatelských románů, ale stejně tak jej můžeme vnímat jako existenciální román.

Vánice, stejně jako předchozí česky vydaná novela Den opričnika, nezapře autorovu zálibu ve fantazii a nadsázce, v absurdních motivech a vizionářství, vpletených do toku realistického vyprávění.

Román Vladimíra Sorokina Telurie (rusky vyšel v říjnu 2013) je jakousi svéráznou odpovědí na otázku Umberta Eca: Vstoupili už jsme do epochy nového středověku, nebo na nás ta středověká budoucnost čeká za nejbližší zátočinou?

Mimořádný román, který jako by stavěl most z rozplizlé ruské současnosti přes perestrojku do dob stalinismu. Autor pokládá mučivé otázky v zemi, kde nikdy nebyl potrestán velitel trestního tábora nebo popravčího komanda.

Druhý díl, zahrnující léta 1939-2007, je věnován období druhé světové války, pozdnímu stalinismu, rozvoje Sovětského svazu jako světové velmoci až gorbačovské perejstrojky, následného rozpadu SSSR a vzniku nového Ruska.

Chlast – slast. Výbor nejlepších opileckých povídek z ruské staré i nové klasiky: Tolstoj, Arcybašev, Garšin, Čechov, Gorkij, Leskov, Andrejev, Kuprin, Averčenko, Zoščenko, Šukšin a Prilepin.

První díl, zahrnující léta 1894-1939, je věnován konci období carského Ruska, revolucím 1905 a 1917, budování sovětského státu za Leninovy a Stalinovy diktatury.

V novém překladu Libora Dvořáka vychází to nejlepší z povídkové tvorby klasika ruské literatury Antona Pavloviče Čechova.

Na planetě Sarakš přistane průzkumné kosmické plavidlo ze Země. Jeho posádku tvoří jediný muž, mladík jménem Maxim Kammerer. Povoláním je progresor, tedy člověk, který zkoumá vývoj jednotlivých objevených civilizací.

Les, kde je všechno jinak – nábytek, oděvy a věci denní potřeby tu vyrůstají ze země, hlína chutná a je výživná jako sýr, houba zaroste celé vesnice – je to tajuplný, nepochopitelný prostor, kde se pohybují mrtváci a kam se pozemšťan sám neodváží.

Anton Pavlovič Čechov (1860-1904) napsal novelu Souboj ve svých jedenatřiceti letech. Souboj je povídka napsaná z plného rozmachu tesknoty. Je to povídka důležitá především pro porozumění Čechovovi samému.

Gaito Ivanovič Gazdanov, doma v Rusku až do 90. let minulého století prakticky neznámý, postupně získává další a další ruské čenáře a také proslulost jednoho z nejzajímavější ruských prozaiků moderní doby, o čemž svědčí nová vydání jeho knih ve světě.