Autorka podává vynikající portrét obyčejného mladíka, pro kterého je každodenní život o stupeň složitější než pro většinu ostatních a který tak dokáže v čtenáři současně vzbudit jemně odstíněné sympatie, soucit, nepochopení i odpor.
V deseti kapitolách se autor zabývá architekturou, uměním i mezilidskými vztahy a dokládá, že nedogmaticky vnímaná náboženská tradice nám může i v sekulární společnosti pomoci k plnějšímu a lidštějšímu životu.
Kniha je plná humoru, ironie a postřehů týkajících se národnostních odlišností a kulturních a morálních střetů, které se mezi Brity a Židy odehrávaly v Tel Avivu po druhé světové válce.
Ačkoli Gibsonův román postrádá prvky science fiction, stále ho můžeme do žánru počítat. Popisuje totiž současnost jako vratký mezistav, kterým všude prosakují věci příští.