Kam patří Bělorusko? Na Západ nebo na Východ? Co ho pojí s jeho nejbližšími sousedy a co ho od nich odlišuje? Existuje něco jako „běloruský světový názor“?
Nejpozoruhodnější současný ukrajinský spisovatel Taras Prochasko přepisuje historii rodných Karpat a s nimi celé střední Evropy, ve které je, jak známo, vše provázáno a všechno souvisí se vším.
Básník Zavadskyj, který debutoval na sklonku 90. let, se dlouhou dobu věnoval zejména experimentální poezii, jež jako by právě symbolizovala onu bezbřehou svobodu tvorby a zacházení s jazykem a textem.
Román Město, přelomové dílo význačného ukrajinského prozaika Valerjana Pidmohylného (1901—1937), se odehrává v Kyjevě poloviny dvacátých let, má však nadčasový námět — je to věčný příběh mladého muže hledajícího si své místo v životě.
Román Město, přelomové dílo význačného ukrajinského prozaika Valerjana Pidmohylného (1901—1937), se odehrává v Kyjevě poloviny dvacátých let, má však nadčasový námět — je to věčný příběh mladého muže hledajícího si své místo v životě.
Ukrajinský básník Váno Krueger (1986) je první známý nekrokomunista v naší galaxii. Čtenáře sevře do pařátů a odnese ho do Krasnokruegersku, města rudých stínů, kde komunistická mytologie vzkvétá tak, jako by se Velký říjen odehrál loni.
Moskva přelomu 80. a 90. let minulého století je pěkně depresivní místo. Obzvlášť jste-li ukrajinský básník, citlivá a rozervaná duše stíhaná povinností napsat epochální román ve verších, který vytrhne národní literaturu z letargie.
Poznejte paradoxy postindustriální společnosti evropského západu - s jejími bohémy, imigranty, alkoholiky a intelektuály - očima postmoderního básníka z východu. Zakousněte se do Big Macu.
Cesta, o níž se v knize vypráví,
není dlouhá, vede však mezi městy, jež rozdělila válka. Hrdina, věčně nerozhodný a ke všemu lhostejný učitel ukrajinštiny
Paša, se na poslední chvíli rozhodne, že z ohroženého internátu vyzvedne svého synovce.