Miroslav Petříček je filozof, přednášející na Filozofické fakultě
Univerzity Karlovy, a profesor oboru Filmové,
televizní a fotografické umění a nová
média na Akademii múzických umění v Praze.
Odborně se věnuje současné filozofii.
Filozofické texty mimo jiné překládá z francouzštiny
a němčiny. Jeho publikační činnost...
Navracení data odkazuje k tomu, co je jen jedenkrát, co se neopakuje: uchovává je jako tajemství, které je na příchodu. Je-li tomu tak, pak má-li být možné o jedinečném svědčit, je třeba právě tak jedinečná poetika.
Čtvrtý svazek Foucaultových Dějin sexuality, Doznání těla, byl publikován roku 2018. Ve Francii i ve světě se vydání tohoto čtvrtého dílu stalo skutečnou událostí.
Naše vědění prochází v současnosti hlubokou proměnou a v západní kultuře je již delší dobu pociťována krize vzdělávacího systému a úpadek klasického vzdělání. Kniha se pokouší reagovat na tuto situaci a nově stanovit, o je základem naší vzdělanosti.
Kniha Roberta Burtona o melancholii vyšla poprvé v roce 1621 a patří k nejznámějším a nejčtenějším naučným dílům té doby. Její téma je však prastaré, jako první je pojednal již Aristotelés.
Důkladný, záměrně nikoli vyčerpávající vhled do současné francouzské filosofie představuje myšlení sedmi autorů – Jeana-Luca Mariona, Jeana-Luca Nancyho, Bernarda Stieglera, Catherine Malabouové, Jacquesa Rancièra, Alaina Badioua a Françoise Laruella
Klasické dílo známého kostnického profesora anglistiky a literární vědy ukazuje v historické i systematické perspektivě dvě klíčové kategorie zakládající literaturu.
Představa vzájemné metodologické provázanosti výzkumu a umění, která se objevila koncem minulého století, odkrývá nové možnosti bádání a umožňuje nám pojmově uchopit takový výzkum, který by byl na umění založený.
Logika smyslu francouzského filosofa Gillese Deleuze, která poprvé vyšla v roce 1969, patří k hlavním dílům tohoto autora před jeho spoluprací s Felixem Guattarim.
Pusté ostrovy shrnují méně známé texty, které Gilles Deleuze publikoval v letech 1953-1974 v různých časopisech, jeho předmluvy a rozhovory či kapitoly ve sbornících a kolektivních dílech.
Soubor článků k Hegelově dialektické metodě (H. F. Fulda, D. Henrich, H. G. Gadamer, W. Wieland). Sestavili a předmluvu napsali J. Karásek a J. Chotaš.
Autor se ve třetím a závěrečném dílu znovu vrací k aporiím časové zkušenosti, ke sporu mezi Aristotelem a Augustinem, a odtud postupuje až k Heideggerovi, na kterého navazuje svým pokusem o hermeneutiku historického vědomí.
Soubor článků k vývoji této teorie ve Fichtových spisech (D. Henrich, J.-P. Mittmann, U. Pothast, J. Stolzenberg, H.-P. Falk, E. Dũsingová, J. G. Fichte). Sestavili a předmluvu napsali J. Karásek a J. Chotaš.
Výbor ze Sartrových kratších textů. Pojítkem všech tří textů je Sartrova představa o vědomí, jež je samo sobě plně přístupné a nemůže si před sebou nic zastírat.
Monografie Jiřího Davida (1956), vedoucího ateliéru konceptuální a intermediální tvorby pražské VŠUP, představuje autorovy důležité fotografické soubory. Kniha je vydána k výstavě Jiřího Davida v Domě umění města Brno, 6.4.-21.5.2006.
Kniha rozhovorů s Jacquesem Derridou a Jürgenem Habermasem vznikla bezprostředně po teroristickém útoku na Twin Towers 11. září 2001. Derrida i Habermas analyzují problém současného terorismu v rámci reflexe "osvícenského projektu" moderního světa.
Kniha francouzského sémiotika R. Barthese je pozoruhodný text o fotografii, v němž překračuje sémiotická východiska svých starších textů a fenomén fotografie se mu stává podnětem nejen k proměně metodologie, ale i k hlubšímu filozofickému zamyšlení.
