Eseje, v nichž se Hannah Arendtová táže po povaze svobody, autority a dějin, pojí motiv osudového přeryvu: přerušení západní filosofické tradice vyústilo v totality dvacátého století.
Anglická socioložka náboženství se zaměřuje na náboženskou situaci Evropy, a to v celosvětovém kontextu s cílem vysvětlit, zač přesně Evropa své výjimečnosti vděčí a jak bychom se jí měli snažit porozumět.
Období po Francouzské revoluci bývá v dějinách evropského křesťanství spojováno především s procesem sekularizace, historik a teolog Hugh McLeod však v této studii dokládá, že skutečnost byla mnohem bohatší a nejednoznačnější.
