Studie o organizaci Hamás založená na reportážích, rozhovorech a analýze situace na Blízkém východě. Autoři čtenářům zprostředkovávají erudované informací o ideových východiscích, záměrech a cílech Hamásu, ...
Ruská invaze na Ukrajinu ohrožuje naši demokracii zvenčí v době, kdy je pod tlakem i zevnitř. Co přesně tohle vnitřní pnutí způsobuje a proč je otřesena důvěra mnoha občanů v demokratické základy politického systému.
Antisemitismus viděl Adorno jako ústřední pojivo radikálních pravicových hnutí poválečné německé společnosti, které spojovaly různé proudy militantního a excesivního nacionalismu.
Vedlejší škody, sousloví známé především z vojenské terminologie, užívá sociolog Zygmunt Bauman, když se zamýšlí nad narůstající sociální nerovností a marginalizací lidského utrpení, jež dosahují stále větších rozměrů.
V životě, kde jsou hodnoty odvozovány od kasovních trháků a lidé touží po nejnovějších technických a módních vychytávkách, čelíme vážnému riziku, že ztratíme citlivost a přestaneme vnímat utrpení druhých.
Kdo byl Bedřich ze Schwarzenbergu narozený na samém sklonku 18. století? Syn slavného otce, vítěze nad Napoleonem v bitvě u Lipska. Voják bojující nejen v rakouské armádě proti revolucím v letech 1848 a 1849, ...
Na počátku jednadvacátého století žijeme znovu v době strachu. Ať už jde o strach z válečných konfliktů, teroristických útoků nebo z přírodních, ekologických katastrof.
Tekutý život přispívá k rostoucí nerovnosti, nejistotě a nedůvěře. Současná, moderní společnost rezignovala na své sociální základy a stabilní, pevný řád transformovala do měkké a pružné formy v domnění, že tím dosáhne maximální otevřenosti.
Theodor W. Adorno vystoupil v roce 1967 na Vídeňské univerzitě s přednáškou, v níž analyzoval cíle, prostředky a taktiky pravicového radikalismu a srovnával ho se starým nacismem a fašismem.
Posseltův text je osobním vyznáním náklonnosti a víry v Evropu, zavede čtenáře do historie kontinentu, dotkne se minulých i současných problémů a umožní orientaci v soukolí a mechanismu leckdy nečitelného a matoucího fungování evropských institucí.
Plútarchos zasadil svůj spis O Sókratově daimoniužánrově na pomezí historické novely a filosofického dialogu, do rámce skutečných událostí konce roku 378 př. Kr. v Thébách, kdy místní demokraté spolu se skupinou exulantů svrhli oligarchy ...
Kniha je souborem statí, pojednání a přednášek vydaných při různých příležitostech od poloviny třicátých, ale hlavně během čtyřicátých let, poslední příspěvky jsou z konce let padesátých.
Podivnost nesmyslu, protimluvu, paradoxu přináší překvapení. Být zaskočen je prvním předpokladem myšlení. Objev podivnosti zostřuje náš zrak, úžas nad podivností je pak předstupněm otázky. Tak soudil i autor sbírky přisuzované Aristotelovi.
Autor doufá, že na konci této knihy bude čtenáři jasné, že historická role a vliv řecké racionality a řecké vůle na politickou a intelektuální svobodu mohou vést k lepšímu pochopení dnešního střetu kultur.
Latinsko-české vydání základní středověké encyklopedie vědění. Šestá kniha obsahuje výklad o jednotlivých biblických knihách a vysvětlení základních křesťanských pojmů. V sedmé knize jsou vyložena Boží jména a biblických postav.
Autorka v knize podává výklad některých Aischylových a Sofokleových tragédií, Platónových dialogů a Aristotelových spisů z hlediska problematiky dobra.