Rozsáhlý výbor z esejistiky a publicistiky Thomase Stearnse Eliota poskytne reprezentativní průřez jeho kritickými a interpretačními úvahami k evropské literatuře od Vergilia přes Shakespeara až po Dickense, Joyce, Ezru Pounda a Djunu Barnesovou.
Muriel Sparková (1918–2006) patří mezi nejvýznamnější anglicky píšící autory 20. století a próza Nejlepší léta slečny Jean Brodieové je považována za její nejvýznamnější dílo.
Textová genetika či genetická kritika, jež se zrodila v sedmdesátách letech 20. století ve Francii, usiluje o obnovení a prohloubení studia textů ve světle jejich prohloubení studia textů ve světle jejich pracovních rukopisů.
Jak se to má u Goetha s ďábelskostí? Zdá se nasnadě smést ďábla ze stolu stejně snadno jako peklo, vždyť ani on vlastně nevěří ve vlastní existenci – každopádně ne na tu s kopytem a rohy.
Řecký historik Thúkýdidés popsal v Dějinách peloponnéské války dynamiku, která v 5. století př. n. l. vedla k velké antické válce mezi Athénami, jejichž moc vzrůstala, a dominující Spartou, u níž tyto změny vyvolaly velké obavy.
Pouhé dva týdny byl Gideon Hausner izraelským
generálním prokurátorem, když premiér
David Ben-Gurion 23. května 1960 oznámil
únos Adolfa Eichmanna z Argentiny a jeho
vydání spravedlnosti.
Jeden z předních intelektuálů současnosti, historik Timothy Snyder, přichází po velkých historických pracích Krvavé země a Černá zem s příspěvkem k aktuální debatě o dalším osudu liberální demokracie.
Původ německé truchlohry (tiskem 1928), nejrozsáhlejší souvislý text Waltera Benjamina (1892–1940), podává unikátní výklad barokní jevištní i výtvarné alegorie – a činí tak jazykem plným aluzí, vnitřní dynamiky a neočekávaných obratů.
Kniha Jak vnímat architekturu z roku 1959
patří mezi autorovy nejslavnější tituly. Jde
o přístupný, ale hutný text, který lze vnímat
v analogii k fenomenologickým přístupům
k umění, aniž by zde šlo o přímočarý vliv.
Souborná historická analýza, která v mnoha důležitých bodech polemizuje se standardními výklady holokaustu a podstatným způsobem mění zažité chápání této klíčové události moderních dějin.
Templetonovic dvojčata jsou tu zas! V tomto zbrusu novém dobrodružství si profesora Templetona najala Akademie performačních a dramatických oborů, zvaná PEDRO, aby pro ni vynalezl další skvělý (a rozhodně teatrální) vynález.
Jde o jazykově vytříbený text ne nepodobný Nabokovově slavné Lolitě. Obě díla spojuje především podobné téma, ačkoliv Tampa samozřejmě šokuje víc. Dílo se vymyká běžným klišé o zvrácených mužích s padesátkou na krku, kteří przní patnáctileté školačky
Znáte Záplaťáka? Sešívku, Hadráka, s hlavou pokrytou stehy, co má každé oko jiné? Vytvořil ho podivínský profesor Erasmus v opuštěném hradu Groteskinu.
