Profesor antické filosofie a estetiky na Moskevské univerzitě dbá o propojení hudby a atematické logiky. Analyzuje postoje starověkých a novověkých teoretiků hudby. I při „slabosti“ pro logickou metodu si uchovává neutajený příklon k metodě protikladů.
Kniha na základě tajných materiálů čtenářům předkládá důkazy o tom, jak se mocní sovětští vládci přes svůj deklamovaný materialismu uchylovali i k jiným lékařským praktikám, postavených na východní filosofii a mystice.