Autorka v debutové próze Čepiec popisuje současný slovenský venkov, který nejenže je na hony vzdálen folklórnímu obrazu, ale už vlastně není téměř ani slovenský. Jde o dílo výsostně osobité, podmanivé, ohmatávající citlivá místa společnosti.
Komorní próza z učitelského prostředí v období socialistické normalizace zobrazuje pokřivené mezilidské vztahy v společnosti. Hrdina jde od neúspěchu k neúspěchu, ale zato s neodolatelným půvabem.
Román slovenského spisovatele Stanislava Rakúse (*1940) zachycuje hodnotovou stratifikaci zvráceného systému normalizace, který vytláčí na periférii schopné a favorizuje neschopné nebo bezcharakterní lidi.
Mladá historička umění Barbora žije v Praze vrcholícího stalinismu, jehož symbolem je dokončovaná stavba monumentálního pomníku na Letné podle návrhu sochaře Otakara Švece (1892–1955).
