Kritika praktického rozumu (1788) představuje Kantovo nejdůležitější dílo věnované praktické filosofii, které v úplnosti předkládá teorii morálního zákona a předkládá jádro Kantem reformovaného pojmu metafyziky.
Dva spisy, jež na sebe navazují a mnohdy jsou vydávány v jednom svazku jako "pojednání o kráse", od jednoho z nejvýznamnějších německo-českých filozofů.